» Aktuality

Praha 9. září (ČTK) - Koalice ve sněmovně prosadila všechny tři zákony vládní penzijní reformy, které počítají se zavedením takzvaného druhého pilíře důchodového systému. Levice neuspěla se snahou reformu zamítnout. Druhou šanci bude mít nyní prostřednictvím Senátu, který ovládá.

První ze zákonů - o důchodovém spoření - umožňuje převod části peněz z průběžného penzijního systému na spoření v důchodových fondech, které by spravovaly soukromé penzijní společnosti. Druhý zákon upravuje doplňkové penzijní spoření, tedy třetí pilíř důchodového systému. Poslední z trojice norem je souborem 24 navazujících novel souvisejících zákonů.
Lidé se budou moci podle reformy rozhodnout, zda z pojistného odváděného státu vyvedou tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidají ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Výpadek peněz v průběžném penzijním systému chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty. Na konci července na důchodovém účtu chybělo zhruba 23 miliard korun.
Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli. Pojišťovny budou povinny nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů. Správní poplatky za vedení účtů mají být podle předlohy odstupňovány podle náročnosti investičních strategií. U fondu státních dluhopisů to budou 0,3 procenta, u konzervativního fondu 0,4 procenta, u vyváženého fondu 0,5 procenta a u dynamického fondu 0,6 procenta.
Lidé si budou moci fondy měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat buď větší míra rizika s vidinou větší míry zisku, nebo menší riziko s větší jistotou. Budou moci také měnit penzijní společnosti. Po dosažení důchodového věku si lidé budou moci vybrat, jak dlouho jim společnosti budou důchod z druhého pilíře vyplácet. Mohou se rozhodnout pro vyplácení renty po dobu 20 let, nebo jim fond vypočítá z naspořených peněz částku podle průměrné délky dožití. Ta jim bude vyplácena až do smrti. Nevyčerpané peníze se budou moci dědit. Systém má začít fungovat od roku 2013.
Pětačtyřicátník, který vydělává 15.000 korun, by tak měl podle výpočtu ministerstva práce mít důchod 10.184 korun. Pokud by převedl část odvodů do dluhopisového fondu, měl by dostat 10.257 korun. V dynamickém fondu by to bylo 10.605 korun. Pokud by vydělával 35.000, bez spoření ve fondech by mu od státu připadlo 13.694 korun. Kdyby si ukládal v dluhopisovém programu, měl by mít zhruba o 800 korun víc. V dynamickém spoření by to pak mělo být 15.277 korun.
Pětačtyřicetiletá matka dvou dětí s příjmem 15.000 korun by mohla mít od státu 10.894 korun, při spoření v konzervativním fondu pak kolem 10.900 korun a v dynamickém 12.500. U výdělku 35.000 by státní důchod měl činit kolem 14.700, při spoření v dluhopisovém fondu pak 15.800 a v dynamickém téměř 19.700. Třiadvacetiletému muži s příjmem 15.000 by stát mohl dát důchod 10.894 korun. Kdyby si spořil, tak by mohl mít zhruba 11.000 a při větším riziku i přes 13.000. S výdělkem 35.000 korun by mohl v penzi dostávat od státu přes 14.700 korun, při spoření by mohl mít i o víc než 4000 korun navrch.
Zákon o doplňkovém penzijním spoření počítá s tím, že maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se zvýší až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok. Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.
Budoucí důchodci budou muset podle propočtů společnosti AWD, která se věnuje finančnímu poradenství, využít druhého i třetího pilíře, aby si udrželi životní standard. Lidé ve věku 35 let s hrubým příjmem 30.000 korun měsíčně, budou od státu dostávat 10.611 korun měsíčně, od penzijních společností pak 6625 korun, pokud si budou přispívat 600 korunami měsíčně po dobu 30 let. Pro udržení životní úrovně by potřebovali dalších 8000 korun. Získat by je mohli z penzijního připojištění, pokud si ale na důchod budou spořit více než nyní.
Češi si ovšem podle posledních údajů z konce června na penzijní připojištění ukládají stále méně peněz. Podle poradenské společnosti Rentia průměrný měsíční příspěvek účastníka v prvním pololetí klesl na 428 korun z předloňských 444 korun. Na penzi si na konci letošního června spořilo 4,57 milionu lidí, o 24.000 méně než na konci roku 2010. Podle analýzy Penzijního fondu České pojišťovny, který je s více něž milionem klientů největším tuzemským penzijním fondem, dvě třetiny lidí úspory z připojištění ihned utratí na bydlení.
Sněmovní rozpočtový výbor navrhl v rámci zákona o doplňkovém připojištění upravit postup transformace penzijního fondu na penzijní společnost. Fond by měl do dvou měsíců od účinnosti zákona požádat Českou národní banku o povolení k činnosti penzijní společnosti a provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu.
Výsluhový příspěvek důchodcům - bývalým příslušníkům bezpečnostních sporů by měl být podle dalšího návrhu rozpočtového výboru vyplácen pouze ve výši nad vyplácený starobní nebo invalidní důchod.
Zákon byl na návrh Gabriely Peckové (TOP 09) doplněn o pasáž, podle níž bude obecně vyloučena možnost vyhovět dalším žádostem o dorovnávání takzvaných slovenských důchodů. Týkalo by se to českých občanů, kteří pracovali v době Československa na Slovensku a nyní kvůli tomu dostávají nižší penzi. Podle červnového verdiktu Soudního dvora Evropské unie je dorovnávání diskriminační vůči lidem z ostatních států EU. Podle následného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu proto už žádní další žadatelé o dorovnání nižšího slovenského důchodu příspěvek od Česka nezískají.
Průměrný důchod letos činí 10.557 korun, od ledna by se měl zvýšit na 10.816 korun, tedy o 259 Kč. Základní výměra každého důchodu by se tak měla zvýšit o 50 korun na 2280 korun a procentní výměra by měla vzrůst o 2,5 procenta.
Vláda k penzijní reformě přistoupila kvůli rostoucímu počtu seniorů. Počet starobních důchodců na konci letošního června dosáhl 2,280.450, meziročně jich přibylo přes 38.100.

ČTK