» Aktuality

DO ČELA KRAJŮ CHTĚJÍ VOLIČI ČSSD A KOMUNISTY, V ŠESTI KRAJÍCH BY USPĚLI ZEMANOVCI A NA ÚSTECKU PAROUBEK

DO ČELA KRAJŮ CHTĚJÍ VOLIČI ČSSD A KOMUNISTY, V ŠESTI KRAJÍCH BY USPĚLI ZEMANOVCI A NA ÚSTECKU PAROUBEK

Praha 26. dubna (PROTEXT) - Aktuální průzkum společnosti SANEP mapující voličské nálady před podzimními volbami do krajských zastupitelstev, které jsou tradiční protiváhou politického složení Poslanecké sněmovny, naznačuje, že by všech třináct vyšších územně samosprávných celků mohlo i po podzimních volbách zůstat v rukou sociální demokracie.


Jak ukazuje aktuální dubnové šetření společnosti SANEP, v pěti krajích by sestavila pohodlnou většinu ČSSD s KSČM, což poukazuje na sílící vliv levice na krajských zastupitelstvech. Komunisté by totiž aktuálně obsadili více zastupitelských křesel než občanští demokraté, kteří by společně s TOP 09 uspěli v jedenácti ze třinácti krajů. Stávající vládní strany tak v hypotetických dubnových krajských volbách s největší pravděpodobností doplácejí na nepopulární vládní reformní politiku a zejména pak na korupční kauzy a skandály, které vládu premiéra Petra Nečase provázejí od počátku jejího povolebního vzniku. Z parlamentních stran je na tom však nejhůře strana Věcí veřejných, která by neuspěla v žádném kraji. Oproti tomu lidovci by uspěli v sedmi krajích, přičemž nejsilnější zastoupení by křesťanští demokraté získali v Jihomoravském kraji.

Vzhledem ke skutečnosti, že doposud nejsou uzavřeny kandidátní listiny do krajů, a nejsou tak známy ani všechny kandidující osobnosti, které se budou v jednotlivých krajích ucházet o přízeň voličů, zaměřila se společnost SANEP v tuto chvíli pouze na orientační monitorování přízně voličů zejména u parlamentních stran. Vedle těchto stran byly dále do výběru zařazeny politické subjekty, které v průzkumu volebních preferencí společnosti SANEP přesáhly tři procentní body, a dále zatím namátkově politické strany s celostátní působností, které oznámily svoji kandidaturu v nadcházejících volbách do zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků. Kategorie ostatní pak představuje možnost individuální volby jiných politických stran a hnutí. Postupně budou do výběru zařazovány další politické subjekty. V každém případě teprve po uzavření volebních kandidátek, a tedy i zveřejnění jednotlivých osobností pro jednotlivé kraje, bude skutečně možné plnohodnotně provádět předvolební průzkum volebních preferencí pro volby do zastupitelstev třinácti vyšších územních samosprávných celků.

Z monitorovaných subjektů zveřejňuje SANEP pouze výsledky těch politických subjektů, které získaly pět procentních bodů alespoň v jednom kraji. Z těchto výsledků je pak zřejmé, že do celkového výsledku v jednotlivých krajích mohou zásadně zasáhnout i malé a popřípadě i nové strany v čele se zajímavými nebo uznávanými osobnostmi. Příkladem může být Strana práv občanů-Zemanovci (SPOZ), která by obsadila svá zastupitelská křesla v pěti krajích, přičemž nejlepšího výsledku by dosáhla na Vysočině a ve Zlínském kraji. V tuto chvíli sice nejsou ještě příliš veřejně známí jednotliví představitelé kandidátek SPOZ, nicméně osobnost bývalého premiéra Miloše Zemana může být zajímavou alternativou. Zastupitelem v Ústeckém kraji by se aktuálně stal rovněž bývalý premiér Jiří Paroubek se svojí novou politickou stranou LEV 21, pro niž by byl právě Ústecký kraj jediným krajem, kde by tato strana získala potřebných pět procent hlasů. Jiří Paroubek má své odpůrce, ale i své příznivce, pro něž může ve stávající politicky a i společensky rozjitřené době být zajímavou alternativou k zavedeným politickým stranám. Žádná jiná z monitorovaných politických stran s celostátní působností by na pětiprocentní hranici nutnou pro získání zastupitelských křesel v žádném ze třinácti krajů nedosáhla.

Významný úspěch mohou zaznamenat i výrazné osobnosti z oblasti kulturního a politického života, které mohou kandidovat jako nezávislí na kandidátkách jednotlivých stran. O úspěch v krajských volbách budou usilovat, vedle bývalých premiérů Miloše Zemana a Jiří Paroubka, i další politické strany, hnutí a osobnosti, jako např. Suverenita-Blok Jany Bobošíkové, Strana zelených, která skončila v posledních volbách ve většině krajů těsně pod pětiprocentní hranicí, nebo Strana svobodných občanů, jejichž volební preference se blíží ke tříprocentní hranici. V oblastech s eskalujícími rasovými konflikty pak mohou uspět i pravicové extremistické strany anebo naopak nově vznikající Romská strana.

Z aktuálního průzkumu společnosti SANEP je však v každém případě zřejmé, že ČSSD má téměř jistou šanci udržet si svoji krajskou dominanci. Voliči tak v tuto chvíli dávají jasný signál, že v krajských volbách nemíní dát pravici, s níž jsou v podobě vládní koalice stále více nespokojeni, žádnou šanci. Je rovněž velice pravděpodobné, že na krajské úrovni posílí vazba mezi ČSSD a KSČM, která tak může představovat přípravu na případnou spolupráci na vládní úrovni po volbách do Poslanecké sněmovny.

Zásadním a tedy rozhodujícím faktorem pro výsledek podzimních krajských voleb bude nepochybně zejména celková voličská účast, která by se v dubnu pohybovala těsně nad čtyřicetiprocentní hranicí, což svědčí o nevelkém voličském zájmu. Ten nepochybně pramení z celkově negativního postoje veřejnosti k dění na domácí politické scéně.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 9. - 22. dubna 2012 proveden ve třinácti samosprávných celcích na třinácti samostatných reprezentativních vzorcích dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Reprezentativní respondentní vzorek v rámci jednotlivých 13 krajů činí v průměru 1358 dotázaných. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 37.229 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 2,5 procentního bodu.

Středočeský kraj:

Ve Středočeském kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev zvítězili sociální demokraté, kteří obdrželi 26,3 % hlasů rozhodnutých voličů. Druhou nejsilnější stranou by se v tomto kraji stala ODS, která by nyní získala hlas 22,2 % středočeských voličů. S ohledem na fakt, že v čele Středočeského kraje stojí sociální demokrat, hejtman David Rath, který je podle pravidelných průzkumů společnosti SANEP nejméně oblíbeným hejtmanem, lze konstatovat, že se ČSSD daří držet relativně značný náskok před ostatními stranami. Třetí největší počet hlasů (14,8 %) by v dubnu tohoto roku odevzdali středočeští voliči KSČM. Čtvrtou nejsilnější stranou by se po zisku 14,3 % stala TOP 09. Následují lidovci (3,6 %) a Věci veřejné, které získaly pouze 2,1 % a ze všech parlamentních stran tak získaly nejmenší počet hlasů. SPOZ by ve Středočeském kraji obdržela 3,9% a LEV 21 1,1% hlasů. Více jak desetina (11,7 %) středočeských voličů by volila jiný politický subjekt.

Jihočeský kraj:

V Jihočeském kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev, stejně jako v ostatních dvanácti krajích, jednoznačně zvítězili sociální demokraté (26,8%). S poměrně značným odstupem se na druhém místě umístila ODS, které dalo hlas 19,3 % jihočeských voličů. Pro ODS však na druhou stranu představuje její volební zisk jeden z nejlepších v rámci ostatních třinácti krajů. Třetí nejsilnější stranou je po zisku 15,8 % KSČM. Následuje TOP 09, která v tomto kraji obdržela 10,5 %. Pátý největší počet hlasů obdržela v Jihočeském kraji KDU-ČSL (8,1 %). Věci veřejné by ze všech parlamentních stran opětovně získaly nejmenší počet hlasů, a sice 1,6%. SPOZ by v Jihočeském kraji obdržela 4,9 % a LEV 21 1,3 % hlasů od jihočeských voličů. Více jak desetina (11,7 %) voličů by pak v rámci tohoto kraje volilo jiný politický subjekt.

Plzeňský kraj:

V Plzeňském kraji, v jehož čele stojí jeden z nejoblíbenějších sociálnědemokratických hejtmanů Milan Chovanec, by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev jednoznačně zvítězila ČSSD (28,5 %). Druhou nejúspěšnější stranou voleb do plzeňského krajského zastupitelstva by se po zisku 20,9% hlasů rozhodnutých voličů tamního kraje stala KSČM. Pozice třetí nejsilnější strany pak náleží občanským demokratům (17,8 %). Následuje TOP 09, která se aktuálně těší podpoře necelé desetiny plzeňských voličů (9,1 %) a umístila se tak před KDU-ČSL (3,9 %) a VV (1,5 %). SPOZ by v Plzeňském kraji obdržela 4,9 % a LEV 21 1,1 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Plzeňském kraji aktuálně volilo 12,3 % voličů.

Karlovarský kraj:

V Karlovarském kraji, v jehož čele stojí rovněž jeden z nejoblíbenějších sociálnědemokratických hejtmanů Josef Novotný, by po zisku 32,4 % hlasů jednoznačně zvítězila ČSSD. Druhou nejsilnější stranou by se v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev stali komunisté (19,8 %). Následuje ODS, jež v Karlovarském kraji obdržela 11,8 % hlasů od rozhodnutých voličů. Své krajské zastupitele by po zisku 11,3 % získala i TOP 09. Naopak zbývající parlamentní strany tedy KDU-ČSL (2,5 %) a VV (0,3 %) by pětiprocentní volební práh v Karlovarském kraji nepřekročily. SPOZ by v Karlovarském kraji obdržela 4 % a LEV 21 1,9 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Karlovarském kraji volilo rovných 16 % voličů.

Ústecký kraj:

V Ústeckém kraji by v případě konání voleb do krajských zastupitelstev, stejně jako v dalších dvanácti krajích, jednoznačně zvítězila ČSSD, a to se ziskem 30,8 % hlasů. S velkým odstupem pak následuje KSČM (18,1 %). Třetí nejvyšší počet hlasů od rozhodnutých voličů získala v tomto kraji ODS (14,9%). Následuje TOP 09 (8,1%), která se tak umístila před dalšími parlamentními stranami VV (0,2 %) a KDU-ČSL (0,1 %). SPOZ by v Ústeckém kraji obdržela 4,8 % a LEV 21 dokonce 6,1 % hlasů od rozhodnutých voličů. Pro Jiřího Paroubka je Ústecký kraj také jedinou destinací, kde by obsadil zastupitelská křesla. Jiný politický subjekt by v Ústeckém kraji volilo 16,9 % tamních voličů, což naznačuje možnost úspěchu jiných politických strana hnutí.

Liberecký kraj:

V Libereckém kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev zvítězila ČSSD, která obdržela 26,7 % hlasů od rozhodnutých voličů. Druhou nejsilnější stranou tohoto kraje je další z levicových stran, a sice KSČM, která by nyní získala 19,1 %. Následují občanští demokraté, kteří by se ve volbách do krajského zastupitelstva mohli opřít o 17,1 % hlasů od rozhodnutých voličů. Nad pětiprocentní volební práh by se v případě konání aktuálních krajských voleb dostala rovněž TOP 09 (11,1 %). Žádné další parlamentní strany, tedy KDU-ČSL (0,6 %) ani VV (1,6 %) by pětiprocentní volební práh nedokázaly překročit. SPOZ by v Libereckém kraji obdržela 4,9% a LEV 21 1,7 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Libereckém kraji volilo 17,2 % tamních voličů.

Královéhradecký kraj:

V Královéhradeckém kraji, v jehož čele stojí jeden z nejméně oblíbených sociálnědemokratických hejtmanů Lubomír Franc, by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev, s přehledem zvítězila ČSSD (34,8 %). Na druhé příčce by se po zisku 18,9% umístili komunisté. Třetí nejsilnější stranou Královéhradeckého kraje se v dubnu tohoto roku stala ODS, která by obdržela 14,2 % hlasů od rozhodnutých voličů a umístila se tak před TOP 09 (7,8 %). Zbývající parlamentní strany, KDU-ČSL (3,4 %) a VV (1,2 %) by tedy své zástupce do zastupitelstva Královéhradeckého kraje nevyslaly. SPOZ a LEV 21, přičemž SPOZ by v Královéhradeckém kraji obdržela 2,8 % hlasů. LEV 21 by v tomto kraji žádný z voličů nedal hlas. Jiný politický subjekt by v Královéhradeckém kraji volilo 16,9 % tamních voličů.

Pardubický kraj:

V Pardubickém kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev zvítězili, stejně jako v ostatních dvanácti krajích, sociální demokraté (34,6 %). Na druhé příčce se pak s velkým odstupem umístila KSČM, která by v tomto kraji nyní obdržela 17,3%. Třetí místo by po hypotetických dubnových volbách do krajského zastupitelstva připadlo ODS (13,8 %). Nad pětiprocentní volební práh se v tomto kraji dostaly rovněž TOP 09 (9,2 %) a KDU-ČSL (5,1 %). Další z parlamentních stran Věci veřejné obdržely v Pardubickém kraji pouze 0,9% hlasů od rozhodnutých voličů. SPOZ by v Pardubickém kraji obdržela 4,9 % a LEV 21 1,9 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Pardubickém kraji volilo 12,3 % tamních voličů.

Kraj Vysočina:

Na Vysočině, v jejímž čele stojí sociálnědemokratický hejtman Jiří Běhounek, by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev zvítězili sociální demokraté, kteří obdrželi 29,3 % hlasů od rozhodnutých voličů. Na druhé příčce se s velkým odstupem umístila KSČM, a to se ziskem 17,9 % hlasů. Třetí příčka náleží, obdobně jako v dalších krajích občanským demokratům, kteří obdrželi 13,3 %. Následují KDU-ČSL (8,6 %) a TOP 09, jež by aktuálně dostala 8,3 % hlasů od rozhodnutých voličů. Věci veřejné by pak jako jediná parlamentní strana v tomto kraji momentálně nedostala žádný hlas. SPOZ by na Vysočině obdržela 7,5 %. LEV 21 by stejně jako VV na Vysočině aktuálně nezískala žádný hlas. Pro SPOZ představuje Vysočina největší volební úspěch, který nepochybně souvisí s osobou expremiéra Miloše Zemana. Jiný politický subjekt by na Vysočině volilo 15,1 % tamních voličů.

Jihomoravský kraj:

V Jihomoravském kraji, v jehož čele stojí nejoblíbenější sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek, by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev s velkým náskokem zvítězila ČSSD (29,1 %). Druhou nejsilnější stranou tohoto kraje by se po aktuálním zisku 16,8 % hlasů stali komunisté. Na třetím místě se s těsným odstupem umístila KDU-ČSL (16,2 %) a umístila by se tak před TOP 09 (11,8 %), ODS (8,1 %) a VV, které v tomto kraji aktuálně obdržely pouze 1,1 % hlasů od rozhodnutých voličů. SPOZ by v Jihomoravském kraji obdržela 5,2 % a LEV 21 0,5 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Libereckém kraji volilo 11,2 % tamních voličů.

Olomoucký kraj:

V Olomouckém kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev vyhrála stejně jako v ostatních dvanácti krajích ČSSD (38,2 %). Na druhé příčce se s velkým odstupem umístila KSČM (19,1 %). Až třetí pozice by v aktuálních hypotetických volbách do krajského zastupitelstva náležela ODS, jež by od voličů z Olomouckého kraje dostala 14,3 % hlasů. KDU-ČSL by zde nyní podpořilo 5,8 % voličů a umístila by se tak před TOP 09, která by aktuálně získala hlasy 4,1 % voličů z Olomouckého kraje. Z parlamentních stran by pak v Olomouckém kraji dopadly nejhůře VV, kterým by zde momentálně nikdo nedal svůj volební hlas. SPOZ by v Olomouckém kraji obdržela 5,1 % a LEV 21 2,3 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Olomouckém kraji volilo 11,1 % tamních voličů.

Zlínský kraj:

Ve Zlínském kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev jednoznačně zvítězili sociální demokraté, kteří obdrželi 34,3 % hlasů od rozhodnutých voličů. Druhá příčka v tomto kraji náleží ODS a TOP 09, které dostaly stejný počet hlasů, a sice 12,3 %. S mírným odstupem následuje KSČM (12,2 %). Třetí nejsilnější stranou Zlínského kraje je pak KDU-ČSL (9,1 %). Další z parlamentních stran Věci veřejné (0,3 %) by se do zastupitelstva Zlínského kraje nedostala. SPOZ by ve Zlínském kraji obdržela 5,8 % a LEV 21 2,8 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Olomouckém kraji volilo 10,9 % tamních voličů.

Moravskoslezský kraj:

V Moravskoslezském kraji, v jehož čele stojí sociálnědemokratický hejtman Jaroslav Palas, by v případě konání voleb do krajských zastupitelstev jednoznačně zvítězila ČSSD, a to svým největším volebním ziskem čítající 40,3 % hlasů rozhodnutých voličů. Druhou nejsilnější stranou by se pak v tomto kraji stali, obdobně jako v ostatních krajích, komunisté, kteří by aktuálně obdrželi 18,1 % hlasů. Následuje ODS (13,3 %), která by se tak umístila před parlamentními KDU-ČSL (5,8 %), TOP 09 (4,2 %) a VV (0,9 %). SPOZ by v Moravskoslezském kraji obdržela 5 % a LEV 21 2,3 % hlasů od rozhodnutých voličů. Jiný politický subjekt by v Moravskoslezském kraji volilo 10,1 % tamních voličů.

Více na http://www.sanep.cz



Copyright © 2024 SPONTIS A-PRIORI
Programming FOLDINA.cz