» Aktuality

Praha 11. května (PROTEXT) - V hypotetických květnových sněmovních volbách by vedle vítězné ČSSD triumfovala rovněž KSČM, která by získala o dvě poslanecká křesla více než třetí ODS.  Do Poslanecké sněmovny by se v květnu dostali i lidovci a SPO Zemanovci. Věci veřejné jsou pod jedním procentem. Ukázal to květnový exkluzivní průzkum společnosti SANEP.

V případě aktuálního konání sněmovních voleb by po zisku největšího počtu voličských hlasů získala prvenství ČSSD následována KSČM. Komunisté by tak poprvé po pádu totalitního režimu obsadili post druhé nejsilnější parlamentní strany. Až třetí místo by patřilo ODS, která by měla o dva poslanecké hlasy méně než KSČM. Oproti dubnovému šetření společnosti SANEP si pak výrazně pohoršila TOP 09, která by se aktuálně pohybovala těsně pod jedenáctiprocentní hranicí.

Do Poslanecké sněmovny by se v květnu dostali i lidovci a SPO Zemanovci, kteří ve sněmovních volbách v roce 2010 získali 4,33% volebních hlasů. SPO Zemanovci získávají své příznivce zejména díky oblibě bývalého premiéra Miloše Zemana, který je jedním ze třech nejpreferovanějších prezidentských kandidátů.

Do Poslanecké sněmovny by se naopak v květnu nedostala strana Věcí veřejných, která by aktuálně skončila pod jednoprocentní hranicí.

O přízeň voličů se však ve volebním klání utkají i další politická uskupení, z nichž tříprocentní hranici aktuálně dosáhla nebo překročila Strana zelených a SUVERENITA-Blok Jany Bobošíkové. Těsně před tříprocentní hranicí pak skončila i strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 a STRANA SVOBODNÝCH OBČANŮ, v jejímž čele stojí blízký spolupracovník prezidenta Václava Klause a bývalý člen ODS Petr Mach. Do boje o přízeň voličů bude chtít zasáhnout i připravovaná strana miliardáře Andreje Babiše Ano 2011, ale i nové politické uskupení LIDEM místopředsedkyně vlády Karolíny Peake.

Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že šance na sestavení vládní většiny je v případě pravicových stran zcela nereálná. Oproti tomu nejpreferovanější ČSSD by mohla sestavit pohodlnou většinu jak spojením s komunisty, tak i v koalici s TOP 09 a KDU-ČSL nebo SPO Zemanovci. Pochopitelně v úvahu přichází i sestavení tzv. velké koalice ČSSD a ODS, což je také jedinou možností pro ODS.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 3. - 9. května 2012 na vybrané skupině 11.731 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 26,192 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházejí pouze z hlasů 59,7% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě aktuálního konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny ČR by, po zisku 26,9% hlasů od rozhodnutých voličů, zvítězila ČSSD. Sociální demokraté si tak v porovnání s letošním dubnem polepšili o 0,8 procentního bodu. Přes nárůst preferencí je zřejmé, že většímu volebnímu zisku sociálním demokratům brání růst preferencí dalšího levicového subjektu, a sice SPOZ, kde je čestným předsedou a prezidentským kandidátem Miloš Zeman.

Aktuální volební zisk 16,8% hlasů zajišťuje KSČM pozici druhé nejsilnější strany v Poslanecké sněmovně. Komunisté získávají voličský kredit zejména vinou masivní nespojenosti se stávající vládou premiéra Petra Nečase, kterou provází i řada korupčních skandálů.

Občanští demokraté, kteří by v případě konání hypotetických dubnových voleb do PSP ČR obdrželi 15,6% hlasů, tedy o 3,3 procentních bodů méně než v minulém měsíci. Tento propad volebních preferencí naznačuje propad důvěry voličského lektorátu, což se projevuje i v masivním úbytku registrovaných členů ODS.

Ztráta důvěry pravicových voličů v pravicové strany je znatelná i v případě razantního propadu volebních preferencí TOP 09, která by aktuálně získala 10,9% hlasů, což je o 2,8 procentního bodu méně oproti dubnovým hodnotám. Pokles volebních preferencí TOP 09 pak může souviset s návratem některých voličů zpět k lidovcům, jejichž preference naopak narůstají.

Pátou stranou, která by získala své zastoupení v dolní komoře Parlamentu ČR, by byla KDU-ČSL, které by v květnu dalo svůj hlas 5,8% voličů. Lidovci by si tak oproti minulému měsíci polepšili o 4 desetiny procentního bodu, což zvyšuje šance této strany na opětovný volební úspěch.

Poslední stranou, která by v případě aktuálního konání voleb do PSP ČR uspěla, je Strana Práv Občanů Zemanovci (SPOZ), která by v květnu obdržela 5,1% hlasů. Zde je však nutné upozornit na statistickou odchylku, která však rozhodně nemůže zpochybnit reálné šance SPO Zemanovců na vstup na parlamentní půdu. Nárůst preferencí SPOZ lze vnímat v souvislosti s osobou bývalého premiéra Miloše Zemana, který je jedním ze tří nejpreferovanějších kandidátů na prezidentský post.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Věci veřejné by nyní získaly pouze 0,9% hlasů a ve srovnání s minulým měsícem by si tak pohoršily o 0,9 procentního bodu. Strana Věcí veřejných se aktuálně ocitá na svém absolutním minimu.

Tříprocentní hranici, která může znamenat reálné šance na volební úspěch, však aktuálně dosáhla Strana zelených (3,1%) a SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (3%).

Mezi strany, které se blíží dosažení tříprocentní hranice a mají reálnou šanci zasáhnout do volebního boje o vstup do Poslanecké sněmovny, je Strana svobodných občanů (Svobodní) a Národní socialisté - levice 21. století (LEV 21).

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly v letošním květnu k jednoznačné převaze levicových stran oproti pravicovým, které by neměly šanci na sestavení vládní většiny.

Sociální demokracie by tak získala většinu s KSČM nebo v koaličním uskupení s TOP 09, SPOZ nebo KDU-ČSL. Pro ODS by pak přicházela v úvahu pouze varianta velké koalice ve spojení s ČSSD.

Do povolebního vyjednávání však mohou po řádných volbách do PSP ČR významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i SPOZ mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR obohatit i další politické strany jako např. Strana zelených nebo Suverenita-blok Jany Bobošíkové. Do povolebního vyjednávání pak mohou případně zasáhnout rovněž Svobodní nebo nová politická strana NS - LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem, či další nově vznikající strany.

Více na http://www.sanep.cz