» Magazín

Infarkt je nejčastější příčinou chronického srdečního selhání. Zanedbání péče může mít fatální následky

Infarkt je nejčastější příčinou chronického srdečního selhání. Zanedbání péče může mít fatální následky

Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už okolo 300 tisíc. Na vině je často i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání.1 Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. 


Zanedbání může mít fatální následky zejména u pacientů s kardiologickými onemocněními.

Včasné ošetření při infarktu a následná léčba hrají klíčovou roli ve snížení rizika úmrtí a dalších komplikací. Pro pacienty je důležité dodržování vhodné životosprávy a pravidelné užívání léků. „Vidíme, že v období pandemie roste množství lidí, kteří se bojí cesty k lékaři a tím ohrožují své zdraví. Problémem nejsou jen preventivní prohlídky, ale i větší počet přechozených infarktů, které srdce zásadně oslabují. Takové chování může vést k rozvoji chronických srdečních potíží, jako je srdeční selhání. Pacientů s tímto onemocněním je dnes v ČR už okolo 300–350 tisíc. Ještě před pěti lety jsme přitom toto číslo odhadovali na 200 tisíc,“ říká prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.

Srdeční selhání se často zjistí až s první hospitalizací

Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje.2 To je po prodělaném infarktu oslabené a může se rozvinout tzv. chronické srdeční selhání. Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku, o to více v době pandemie. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.1

Mezi příznaky, na které si dát pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách.1 „Je zásadní příznaky srdečního selhání nepodceňovat, být v kontaktu se svým lékařem a informovat ho o změnách, které tělo po infarktu zažívá. Jen tak je možné včas odhalit nastupující chronické srdeční selhání a nasadit léčbu pro zachování kvality života. Pacienti proto nesmí péči o sebe zanedbávat ani v současné situaci,“ zdůrazňuje prof. Táborský.

Počet hospitalizací se srdečním selháním výrazně narůstá         

Vedle pravidelných kontrol by měli pacienti po infarktu a s již diagnostikovaným srdečním selháním dodržovat režimová opatření. Ta totiž mohou oddálit další zhoršení zdravotního stavu a opakované hospitalizace.3 „Za posledních 20 let se počet hospitalizací u srdečního selhání až čtyřnásobně zvýšil. Akutní zhoršení stavu s následnou hospitalizací jsou mnohdy zbytečná a srdce mohou výrazně poškodit. Dodržování doporučeného režimu je pro pacienty vhodnou cestou, jak se jim mohou vyhnout. Obzvláště v době pandemie na ně pacienti zapomínají,“ vysvětluje prof. Táborský.

Mezi doporučená opatření se řadí měření tlaku a pulsu, užívání předepsaných léků, kontrola hladiny cholesterolu, abstinence od kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a vyvážené stravování, se kterým se pojí i zdravá váha.3,1 Proberte se svým lékařem všechny možnosti léčby a úpravy denního režimu, které mohou pomoci při srdečních obtížích. Ruku na srdce, starejte se o sebe i v době pandemie. Více na www.rukunasrdce.cz.

Zdroje:

  1. PONIKOWSKI, P et al. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure [online]. [Cit. únor 2021]. European Heart Journal. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehw128.
  2. IKEM. Infarkt myokardu [online]. [Cit. únor 2021]. Dostupné z: https://www.ikem.cz/cs/infarkt-myokardu/a-429/.
  3. ŠPINAR, J et al. Summary of the 2016 ESC Guidelines on the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa 2016.


Copyright © 2024 SPONTIS A-PRIORI
Programming FOLDINA.cz