» Magazín

Praha 12. července (PROTEXT) - Češi by v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny konaných na začátku července jednoznačně nadále preferovali největší levicovou stranu ČSSD. Levicové strany, tedy konkrétně sociální demokraté a komunisté, by tak podle teoretického volebního modelu disponovaly pohodlnou většinou sto devíti poslaneckých hlasů.

Vyplývá to z pravidelného šetření společnosti SANEP, které tak poukazuje na skutečnost, že po více jak ročním vládnutí koaliční vlády vedené premiérem Petrem Nečasem tato vláda nadále ztrácí voličskou důvěru a s ní i voličskou podporu k realizování vládních reforem. Z pohledu voličů je znát i celkové znechucení z dění na domácí politické scéně, jehož projevem je velice nízká voličská účast. Je rovněž zřejmé, že největší propad důvěry voličů nastal v případě nejmenší vládní strany, Věcí veřejných, která se nadále propadá hluboko pod pětiprocentní hranici, jejíž dosažení je nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Věci veřejné tak jednoznačně nenaplnily očekávání svých voličů. Po koaličních sporech vládních stran a řadě korupčních afér některých členů vládního kabinetu naopak voliči ODS a TOP 09 oceňují reformní kroky vlády, což se projevuje mírným nárůstem volebních preferencí těchto vládních stran. V každém případě celkové vyznění vládních reforem, které doprovázejí odborářské protesty a stávky, jednoznačně nahrávají sociální demokracii a KSČM, které jsou hlavními kritiky vlády Petra Nečase. Rovněž se nadále potvrzuje, že povolební dění na domácí politické scéně obnovilo voličskou poptávku po KDU-ČSL. Lidovci, kteří se v loňských volbách do Poslanecké sněmovny nedostali, se tak mají možnost vrátit do vrcholné politiky. Z pohledu poslaneckých mandátů by však tento teoretický volební výsledek znamenal opět patovou situaci, neboť vítězná ČSSD by v případě odmítnutí koaliční spolupráce s KSČM, s níž by mohla pohodlně vládnout, mohla sestavit pouze menšinovou koalici s KDU-ČSL, ovšem s tichou podporou KSČM. Dalšími variantami by pak mohla být pouze velká koalice ČSSD s ODS, anebo i případná většinová koalice ČSSD s TOP 09 a KDU-ČSL, což by však naráželo na zcela protichůdné ekonomické a programové postoje ČSSD a TOP 09. Varianta sestavení většinové koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pak vzhledem k nedostatečnému počtu poslaneckých mandátů nepřichází v úvahu. Případné červencové volby do Poslanecké sněmovny by tak pro vítěznou ČSSD znamenaly opět velký problém z pohledu sestavení životaschopné vlády.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 30. června - 6. července 2011 na vybrané skupině 6902 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200.000 registrovaných uživatelů 18.344 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházejí pouze z hlasů 47,1 % respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě hypotetického konání voleb do PSP ČR na počátku července letošního roku by se ziskem 34,5% zaznamenala jednoznačné vítězství nejsilnější levicová strana ČSSD pod vedením Bohuslava Sobotky. Stabilní voličskou základnu sociálních demokratů jednoznačně posilují voliči, kteří jsou znechuceni děním v rámci koaličních vládních stran a kteří nesouhlasí s reformní politikou stávající vládní koalice, nebo se obávají jejích možných sociálních dopadů.

Pozici druhé nejsilnější strany si díky zisku 17,8% upevnila ODS a oproti počátku června letošního roku posílila o 1,5 procentního bodu. Mírný růst volebních preferencí ODS pak lze s největší pravděpodobností chápat jako ocenění snahy prosadit maximum možných reformních kroků.

Zisk 16,3% hlasů řadí na třetí místo pomyslného volebního žebříčku nejsilnějších politických stran TOP 09, která stejně jako ODS zaznamenala mírný nárůst preferencí. Ten lze obdobně jako u občanských demokratů přičíst slibovanému prosazení proklamovaných reforem nebo důraznému odmítnutí motivu červnové stávky dopravních odborářů.

KSČM dosáhla preferencí 13% respondentů a stejně jako v červnu letošního roku by získala pozici čtvrté nejsilnější politické strany v Poslanecké sněmovně. Komunisté se těší dlouhodobě stabilní podpoře voličů, kteří chápou KSČM jako garanci solidarity a zajištění všech základních sociálních potřeb a jistot.

Poslední stranou, jež by v hypotetických červencových volbách dokázala překonat pětiprocentní volební práh, a tedy splnit nutnou podmínku pro vstup do PSP ČR, je KDU-ČSL se ziskem 5,3%. Lidovci si tak i přes mírný pokles preferencí (o 0,4%) oproti minulému měsíci udržují šanci stát se stranou se zastoupením v PSP ČR, disponující velkým koaličním potenciálem.

Žádná jiná politická strana by se na základě svých preferenčních hlasů aktuálně do Poslanecké sněmovny České republiky nedostala.

Pod pětiprocentní hranicí se tak i nadále drží Věci veřejné, jež by aktuálně získaly 3,4%, tedy o 0,3 procentního bodu méně než počátkem června tohoto roku. Věci veřejné tak i nadále doplácejí na úroveň své politické prezentace. Svou roli pak mohlo sehrát i obvinění Víta Bárty, který je považován za faktického vůdce VV.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany, ukazuje, že případné koaliční spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by aktuálně disponovalo počtem 91 poslaneckých hlasů, ovšem bez šance na sestavení efektivní vlády. Nicméně složitou situaci by musel řešit i jednoznačný vítěz červencových hypotetických voleb ČSSD, která by musela nutně volit mezi koalicí s KSČM, TOP 09 nebo ODS. V případě spojení se stranami z opačného konce politického spektra, TOP 09 nebo v případě velké koalice s ODS, by takové vládní uskupení bezpochyby naráželo jak na vnitrostranické, tak i koaliční názorové problémy vyplývající ze zcela odlišných politických idejí a hodnot. Nutno dodat, že takové spojení by u veřejnosti, respektive voličů, vyvolalo značně negativní zpětnou vazbu. V případě spojení ČSSD s KSČM, jež by takovému koaličnímu uskupení umožnilo vládnout silou 109 hlasů, by nepochybně návrat komunistů do vlády představoval velký problém jak pro opoziční strany, tak i pro část sociálních demokratů. Navíc případnému spojení s komunisty na vládní úrovni brání tzv. bohumínské usnesení. Zcela vyloučena však není varianta menšinové vlády ČSSD s parlamentní podporou komunistů. I tak by ovšem existovalo značné množství obtíží, které by rozhodně sociální demokracii nezaručovaly hladké vládnutí.

Více na http://www.sanep.cz