» Sociální revue

Praha 21. ledna (PROTEXT) - Důchodová reforma je horkým bramborem všech polistopadových vlád a je i jednou z hlavních priorit nynější vlády, která disponuje v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinou 118 hlasů. Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se dané problematice blíže věnuje, o významu a důležitosti důchodové reformy má jasno i většina obyvatel České republiky, kteří považují za nutné, aby byla reforma parlamentem co nejdříve schválena.

Většinově totiž panuje i přesvědčení, že oddalováním důchodové reformy hrozí kolaps celého stávajícího důchodového systému. Nicméně i přes většinovou podporu schválení vládní důchodové reformy je zjevné, že většina veřejnosti má obavy o své finanční zajištění v důchodovém věku a že dávat si stranou měsíčně 3000 korun pro své důchodové zajištění je pro drtivou většinu Čechů nereálné. Jak ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, obava z celkového zhroucení důchodového systému a většinově sdílená obava z ekonomické nejistoty v důchodovém věku vede většinu společnosti k přesvědčení, že důchodovou reformou lze vytvořit státem garantované jistoty, které by zajistily důstojné stáří. O tom svědčí jak právě zjištěná skutečnost, že úsporu ve výši 3000 korun, kterou doporučuje ministr sociálních věcí a práce Jaromír Drábek, je schopno si ukládat stranou jen zhruba deset procent populace, tak i kladný většinový postoj k zachování doby péče o dítě, kdy se matce nebo otci do výpočtu důchodu započítává jejich průměrná mzda v době ekonomické aktivity. Češi by rovněž přivítali plánované zavedení nižších odvodů na důchodové pojištění u osob vychovávajících děti, zavedení automatické valorizace důchodů o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy, ale i finanční zvýhodnění podle počtu vychovaných dětí. S velkou nedůvěrou pak přistupuje většina veřejnosti k soukromým penzijním fondům a vyloženě za neúnosnou je považována hranice odchodu do důchodu, která se má posunout až na 75 let. Jakkoli však většinu domácí populace tíží obava z finančního zajištění v důchodovém věku, je zřejmé, že neméně tíživým problémem je i aktuální finanční situace populace v produktivním věku. Většinově je totiž odmítán záměr, aby k vyrovnávání důchodového schodku došlo sjednocením DPH na 19%. Tento krok by totiž zatížil domácí rozpočty. Zajímavé je, že stranou jde i solidarita s pracujícími důchodci, u nichž je většinově odmítáno poskytnutí výhod v podobě zavedení snížení slevy na dani. Většina dotázaných se rovněž nebrání myšlence, kterou prosazují Věci veřejné, aby byly základní principy důchodové a zdravotní reformy součástí ústavního zákona. Zajímavá je i převažující podpora vládní důchodové reformy, která by měla být schválena i přes případné námitky opozice.

Exkluzivní internetový off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 30. prosince 2010. - 5. ledna 2011 na vybrané skupině 9058 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 24.427 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Většina námi dotázaných respondentů (45,1%) zastává názor, že by základní principy důchodové a zdravotní reformy měly být součástí ústavního zákona. Opačného názoru je však 30,3% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Pokud však Věci veřejné budou na základě výsledků svého stranického referenda požadovat, aby principy vládní důchodové reformy byly součástí ústavního zákona, může toto stanovisko podle představitelů ODS a TOP 09 ohrozit jak celou důchodovou reformu, tak i celou vládní koalici, což by důchodovou reformu vrátilo opět do role předmětu věčných politických diskuzí. Pokud by však nebyla důchodová reforma podmíněna začleněním do ústavního zákona, má vládní koalice dostatečnou sílu tuto reformu uvést v život.

Podle mínění 65,3% dotázaných je absolutně nezbytné, aby vládní důchodová reforma byla Parlamentem ČR přijata co nejrychleji.

Se sjednocením DPH na 19% sazbu, které by mělo napomoci krýt schodky důchodového systému a které by znamenalo nemalé zatížení domácích rozpočtů, nesouhlasí 62,1% respondentů.

Drtivá většina dotázaných (69%) také požaduje zachování stavu, tzv. náhradní doby, kdy se plně započítává průměrný příjem matky nebo otce v době jejich ekonomické aktivity, i za dobu péče o dítě.

S jedním z řady připravovaných návrhů, přiznávajících osobám vychovávajícím děti nižší odvody na důchodové pojištění, souhlasí 64,9% dotázaných.

O své dostatečné finanční zajištění v důchodovém věku se obává drtivá většina 73% dotázaných.

Poměrně zajímavým faktem je, že 61,8% dotázaných nemá důvěru v soukromé penzijní fondy, které povětšinou spravují zavedené finanční domy.

O nepříznivé aktuální finanční situaci většiny domácí populace svědčí i zjištění, že 80,9% dotázaných si nemůže dovolit přispívat částkou 3000 Kč. Tedy částkou, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje za minimum, které je nutné si měsíčně ukládat na své důchodové zabezpečení.

Většina respondentů (45,1%), stejně jako např. premiér Petr Nečas, nesouhlasí se zavedením snížení slevy na dani pro pracující důchodce.

Z plánovaných vládních opatření v rámci důchodové reformy, s automatickou valorizací důchodů o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy souhlasí 20,5% dotázaných. Finanční zvýhodnění podle počtu vychovaných dětí by v reformě rádo vidělo 14,5% dotázaných. Možnost přispívat svým rodičům na důchod má podporu 9,6% dotázaných. Zrušení privilegia ministra práce přiznávat důchod v libovolné výši těm, kteří nesplní podmínky, by rozhodně přivítalo již jen 9% námi dotázaných respondentů. Sjednotit důchodový věk na 65 letech (2030) podporuje 7,9%. „Penzijní účet" v podobě dopisu od penzijní správy by si nechalo každoročně zasílat 6% respondentů. Snížení vdovských a vdoveckých důchodů o pět procent podporuje 4,7% dotázaných. Pro snížení slevy na dani pro pracující důchodce je 3,2 %. Zavedení povinného penzijního připojištění do soukromých fondů je dobrým opatřením pro 2,9% respondentů.

Za absolutně neúnosné považuje 88% respondentů postupné navýšení odchodu do důchodu na 75 let.

Oddalování důchodové reformy může dle názoru 62% dotázaných zapříčinit kolaps celého stávajícího důchodového systému. Tento názor tak plně koresponduje i s názory předních ekonomických expertů.

S ohledem na fakt, že obyvatelé ČR si dobře uvědomují důležitost důchodové reformy, není s podivem, že většina respondentů (41,6%) souhlasí, že stávající důchodový systém by měl být reformován i přes námitky opozičních stran.

Jak ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, důchodová reforma je rozhodně nejcitlivějším a nejožehavějším sociálním problémem. Většinovou podporu má tak pochopitelně takový důchodový systém, který zajistí dostatečné finanční krytí pro prožití důstojného stáří všem sociálním vrstvám. Ovšem tento důchodový systém je podmíněn tím, že by neměl zatížit rozpočty lidí v produktivním věku. Je však zřejmé, že zavedení důchodové reformy bude velice dlouhý a finančně náročný proces, který se neobejde bez zásahů do peněženek všech obyvatel ČR, a tedy lze počítat i s vyjádřením většinové nelibosti s takovými kroky.

Více na http://www.sanep.cz