Jiří
» Sociální revue
Efektivní systém financování sociálních služeb
Aktuálně narůstají oprávněné obavy, jakým způsobem budou dále sociální služby financovány, neboť neexistují žádné záruky dotací ani grantů. V jiné situaci jsou příspěvkové organizace, které mají jistotu získání prostředků z rozpočtu svého zřizovatele, ale chybí zde záruka výše prostředků.
Změnu by měl přinést nový návrh o přidělování dotací pro jednotlivé poskytovatele sociálních služeb. Prozatím o tomto rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí a podílí se také na finanční kontrole využití poskytnutých dotací, avšak nemá šanci znát skutečné potřeby krajů (regionů). Od 1.1. 2012 by se měl plně na rozdělování prostředků podílet krajský úřad, který má zákonnou povinnost tento stav monitorovat a vyhodnocovat a v režimu "nultého ročníku" aplikovat do terénu (střednědobé plány sociálních služeb).
Má-li být nastaven efektivní systém financování sociálních služeb, je nutné, aby zahrnoval standardizované financování sociálních služeb bez rozlišování právní formy poskytovatele, určoval zdroje financování, tj. jasné vymezení, co bude hradit stát, co obce a musí také zahrnovat, jaké zdroje poskytne systém pojištění (samostatné zdravotně sociální pojištění) a v neposlední řadě musí zahrnovat spoluúčast klienta, která bude dána obecně závazným předpisem. Nezbytně je nutné zavést měření jednotek výkonu a nákladovosti, což se promítne do reálných kalkulací ceny sociálních služeb. Otázkou však zůstává, jak těsné má být propojení financování sociálních služeb s financováním zdravotní a ošetřovatelské péče poskytované v zařízeních sociální péče.
Je nutné více využívat možnosti zákona č. 120/2000 Sb. o obcích v platném znění, který umožňuje sdružování finančních prostředků. Obec by měla na svém území podporovat ty subjekty (myšleno poskytovatele), kteří prokáží přínos pro občany v dané obci, ale musí být nutně přihlíženo, zda tyto subjekty využívají veškeré možnosti financování dané rozpočtovými pravidly republiky a územních celků. Obec by měla sledovat, zda podpořené subjekty poskytující sociální služby hospodaří efektivně se svěřenými prostředky a také, zda plní své poslání v souladu s obecně závaznými předpisy. Ze strany poskytovatelů je nutné, aby byl sledován masivní filantropický rozvoj „velkých a středních podniků“, protože prostředky jdoucí z obecně zmíněných subjektů, jsou nemalým finančním zdrojem, putujícím přímo do sociálních služeb.
Ve výše uvedených souvislostech bych si ještě dovolila zmínit zákon, který „popisuje“ poskytování regionální podpory. Zákon č. 248/2000 Sb., je jediným normativním aktem, který definuje pojem „region“. Seznamuje nás s oblastmi, které jsou v rámci regionálního rozvoje podporovány, definuje programové dokumenty vypracovávané na celostátní a krajské úrovni a především střednědobý dokument, který je strategií regionálního rozvoje na období 3 - 7 let, který, mimo jiné, formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje. Nepopisuje přesné nástroje a postupy, ale poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje a v neposlední řadě stanovuje zaměření státní podpory regionálního rozvoje.
Municipalitu především zajímají prostředky, které mohou pomoci rozvoji sociálních služeb, o čemž pojednává §10) finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje. Podstatné je, že v dikci tohoto paragrafu se mohou v krajském rozpočtu vyčleňovat finanční prostředky na uskutečňování programu rozvoje územního obvodu v rozsahu, který schválí zastupitelstvo kraje a má tedy možnost k tomuto účelu zřídit „krajský“ peněžní fond. V této souvislosti upozorňuji na §3, písm. g) kde je jasně definován rozvoj občanské vybavenosti (zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase) a rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti a písm. h), kde je samostatně uveden rozvoj sociálních služeb.
Tato finanční podpora představuje doplňkovou finanční výpomoc. Příjemci mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu rozvoje územního obvodu kraje. Tato finanční podpora obsažená v programu rozvoje územního obvodu kraje se poskytuje ve formě dotací a může být poskytnuta obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj přinášející nová pracovní místa, což přímo vybízí společnost k vytváření sociálních podniků a sociálních družstev dle modelu přeneseného z Velké Británie. Definice sociálního podnikání není prozatím ještě dostatečně legislativně ukotvená.
(Autor: Lenka Žáčková)