Oto
» Tiskové zprávy
PO ŠESTI LETECH PŘICHÁZÍ REŽISÉRKA JANA ŠEVČÍKOVÁ S NOVÝM DOKUMENTEM OPŘI ŽEBŘÍK O NEBE
Praha, 3. července - Dlouhých šest let uplynulo od zatím posledního dokumentárního filmu Gyumri režisérky Jany Ševčíkové, se kterým získala po světě řadu filmových cen. Nyní přichází tato tvůrkyně, která zaujímá výjímečné postavení mezi českými dokumentaristy, s novým snímkem nazvaným Opři žebřík o nebe. Jeho světová premiéra proběhne 5. července na Mezinárodním festivalu v Karlových Varech v rámci soutěže dokumentárních filmů, do českých kin pak přijde snímek na podzim.
Jana Ševčíková v tomto případě obrátila svoji pozornost na Slovensko. Marián Kuffa je farářem v malé vesnici Žakovce pod Tatrami. Na faře se stará o bezdomovce, bývalé vězně, děvčata a kluky z dětských domovů, tělesně postižené a týrané matky s dětmi. Okolo 250 lidí. Někdo zemře, někdo se narodí, někdo odejde. Snímek Opři žebřík o nebe je výsledkem pěti let mapování života faráře, fary i jejích obyvatel.
Příběhy bezdomovců, alkoholiků, feťáků a dalších ztracených existencí slouží ve filmu kromě své vlastní síly a zajímavosti také jako zrcadlo k počínání, životu, víře a náboženské a osobní filosofii faráře. Film o síle víry a hodnotě oběti, o tom, jak moc se člověk dokáže vydat za druhé, jak moc tím ztrácí, ale i jak mnoho tím získává.
„Připadám si jako potápějící se loď. Vytáhnu jednoho a druhý se potopí. Ale kde je záchranná vesta? Toho nechám držet za desku, tomu vykloubím ruku, toho drapnu za vlasy, dalšího za nohu, druhého za ruku, táhnu za loket, bolí, žádný bonton, jednoduše chytám je, aby žili,“ říká Marián Kuffa.
K tématu se Jana Ševčíková dostala v roce 2008, když se toulala s rodinou po Slovensku a u charizmatického faráře, o kterém četla před tím v novinách, se na chvíli zastavila. Z pětiminutového setkání byla nakonec hodina. “Zeptala jsem se, jestli se mohu příště vrátit s magnetofonem, že vždy než se rozhodnu natáčet film, potřebuji poznat lidi a místo. Odpověděl mi, že nikoho nevolají ani nevyhazují, že vše je v rukou božích,” řekla Jana Ševčíková v rozhovoru pro dokrevue. cz. Poprvé pak zůstala přes čtrnáct dní a pak se objevovala v Žákovcích po celý rok. “Vyprávěl mi, jak Žákovce vznikaly, svůj život a příběhy lidí, kteří se v průběhu dvaceti let tady ocitli. Podobně jsem se setkávala i s ostatními. Musela jsem si s lidmi vytvořit svůj vlastní prostor. Časem se začali svěřovat, některé příběhy byly dost drsné a kruté,” popisuje v rozhovoru Jana Ševčíková.
„Po čase jsem si uvědomila, že ve filmu o Mariánovi se potřebuji dostat za hranice fary. Najít si ty lidi, dostat se k nim v momentě, kdy opustili faru, ukázat, jak žijí, jaký mají vztah k farářovi, k Žakovcům,” pokračuje. A tak se režisérka vydala cestou k uchopování obou stran - pozorovala faráře Mariána s veškerou jeho snahou a způsobem, jakým s lidmi jedná, a na druhé straně pozorovala a ponořila se do příběhů lidí, kterým pomáhá či pomáhal. “Protože takto pro mě vznikala možnost vytváření mnohovrstevnatého portrétu,” dodává Jana Ševčíková. “Film o Žakovcích a především o Mariánovi byl pro mě obrodou vnitřní radosti a smyslu bytí. Smyslu pokory. Smyslu oběti. Protože u Mariána to nebyla jen slova, ale život sám s křížem na zádech,” uzavírá režisérka v rozhovoru pro dokrevue.cz.
Jana Ševčíková se narodila 22. dubna 1953 v Praze. Absolvovala Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích a v roce l983 Filmovou fakultu muzických umění v Praze, obor dokumentární tvorba. Jana Ševčíková má výjimečné postavení mezi českými dokumentaristy. Už od školy měla problémy se svým nekonjukturálním viděním světa, snažícím se dohlédnout k podstatě věcí. Mezi odborníky je ceněna jako svébytný talent a osobnost vymykající se běžným normám a zařazením. Je zcela nezávislá a realizuje jen projekty, o kterých je přesvědčena, že je „musí natočit”, většinou ve vlastní produkci, což bylo dříve v Československu krajně obtížné. J. Ševčíková má výrazný zájem o etnografii a život v těžkých podmínkách. Její filmy evokují základní otázky lidského bytí, které se dotýkají člověka jako jedince i jako člena společnosti kdekoli na světě.
Projekce na MFFKV:
5.7.2014, 18:30, Kino Čas
6.7.2014, 14:00, Kino Drahomíra
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=3ux4NrNPf7Y
ŠTÁB:
Scénář, režie / Jana Ševčíková
Kamera / Jaromír Kačer
Zvuk / Jaroslav Jehlička, Michal Míček, Michal Gabor
Střih / Eva Mesteková
Dramaturgie / Ivan Arsenjev
Hudba / Music Klarinet factory / Alan Vitouš, Vladimír Martinka
Koproducenti / i/o post, Studio Virtual
Producent / Jana Ševčíková
Rok výroby / 2014
Filmografie:
Světské děti 1981
Piemule l983
Tulakona l986
Jakub l992
Starověrci 2001
Svěcení jara 2002
Gyumri 2008
FESTIVALY A OCENĚNÍ:
Světské děti
IFF Lille 1982 main prize for debut film
Piemule
Margaret Mead Film Festival NY 1992
Pacific Film Archives 1992
Museum of Modern Art NY 1993
Gyor Mediawave Festival Hungary 1994
Jakub
Berlin Film Festival 1993
Museum of Modern Art NY
Strassbourg Film Festival 1994 – Prix de la Direction regionale des
Affaires culturelles d Alsace
Gyor Mediawave Festival Hungary 1994 – Prize of Minority Category
Alter-native Film Festival Turgu Mures Romania 1994
Society for Visual Anthrolopogy Atlanta 1994 – Award of Excellence
Uppsala Short Film Sweden 1994 – Filmakaja for the best doc. film
Starověrci
Telluride Film Festival 2002
Cracow Film Festival 2002 – Don Quixote Awarde
Mannheim-Heidelberg IFF 2001 – Prize of Ecumencial Jury-Special
Mention
Svěcení jara
Jihlava International Documentary Film Festival 2002 – Kodak
Vision Audience Award
Rotterdam IFF 2002
Gyumri
Rome IFF 2008 – CULT Prize of best documentary- Cinema della Realta
DOK Leipzig 2008
Rotterdam IFF 2008
One World Human Rights Film Festival 2009 – Best director
Verzio Film Festival Budapest 2009-Main prize-Anthropological Section,
Student prize
Zdroj: Jiří Sedlák, ArtsMarketing.CZ