» Aktuality

Praha 2. listopadu (ČTK) - Poslanecká sněmovna schválila balíček úspor v sociální oblasti. Jeho součástí je mimo jiné změna v odměňování státních zaměstnanců. Odbory slibují, že kvůli tomu vyhlásí stávku. Oproti původnímu návrhu ale zákon ponechává vybraným rodinám sociální příplatek. Návrh dále omezuje vyplácení porodného, snižuje příspěvek na péči a mění vyplácení rodičovského příspěvku. Opoziční poslanci chtěli vládní návrh zamítnout, to se jim ale nepodařilo. Novela byla schválena 108 hlasy koalice, proti bylo 47 poslanců.

Schválení novely předcházela přibližně dvouhodinová bouřlivá debata. Vyvolalo jí to, že poslanci koalice během druhého čtení zrušili obecnou rozpravu, ve které mohou všichni poslanci libovolně vystupovat a k návrhu se vyjadřovat. Právo promluvit měli pouze poslanci s takzvaným přednostním právem, to znamená ti, kteří mají ve sněmovně vybranou funkci. To popudilo poslance opozice. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že vláda to učinila pro to, aby opozice nemohla vznést své připomínky. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) pronesl, že koalice tím omezila demokratické právo opozice vést debatu.
Sobotka poté využil svého přednostního práva a vládou navržený balíček úsporných opatření zkritizoval. Podle něho tato opatření zaplatí pouze nejchudší rodiny. "Jsme šestý nejméně zadlužený stát a nemusíme reagovat v nějaké panice plošnými škrty," prohlásil Sobotka. Vláda podle něho ignoruje možnosti, jak zvýšit příjmy státu. "Odmítla zdanění hazardu, zavedení daňové progrese, vyšší daně bankám a dalším institucím. Přitom je zkušenost, že tu krizi nejlépe ustály skandinávské země, které mají vyšší průměrnou míru zdanění," dodal Sobotka.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) během jednání řekl, že návrh vychází z programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala sociálním způsobem zkrátit některé dávky a změnit zákon o zaměstnanosti."Je nezbytné přijmout řadu úsporných opatření a snížit deficit na 135 miliard," uvedl Drábek.
Oproti původním návrhu, který do sněmovny předložila vláda, se v konečné verzi neruší sociální příplatek. Vláda prosazovala jeho úplné zrušení, naopak proti vystoupila Národní rada osob se zdravotním postižením. Obě strany se dnes dohodly na kompromisu. Sociální příplatek bude až do roku 2012 vyplácen rodinám, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě. Dále bude náležet rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let.
Naopak neprošel například návrh úřadujícího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který chtěl zrušit změny v odměňování státních zaměstnanců.
Pokud návrh schválí také Senát a prezident, nárok na porodné budou mít ženy pouze za první narozené dítě, pokud příjem jejich rodiny nepřesáhne 2,4 násobek životního minima. Dále by přinesl změny v pobírání rodičovského příspěvku. Jeho celková výše bude limitována 216.000 korunami. Tato suma se pak rozdělí počtem měsíců, po které bude chtít rodič zůstat doma. Limity rodičovské zůstanou stejné jako v současnosti, nejkratší bude dva roky, nejdelší čtyři roky. Kromě toho by měl být snížen také příspěvek na péči v prvním stupni ze 2000 na 800 korun.
Součástí úsporného balíčku je i novela zákoníku práce, která má umožnit vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.
Balíček dále počítá s novými pravidly pro poskytování nemocenské. Ta by se měla vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také upravuje výši nemocenské. V minulosti činila do 30. dne pracovní neschopnosti 60 procent denního vyměřovacího základu, od 31. až do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti 66 procent a poté 72 procent. Pro rok 2010 byla dočasně snížena na 60 procent vyměřovacího základu pro celé období.
Cílem těchto změn jsou úspory ve státním rozpočtu, aby jeho schodek nepřesáhl 135 miliard korun.

ČTK