» Aktuality

Brusel 6. prosince (zpravodaj ČTK) - Česká republika je proti návrhům europoslanců, kteří chtějí zvýšit minimální délku mateřské v Evropské unii z nynějších 14 na 20 týdnů, přičemž ženy by měly v té době dostávat plnou výši platu. Ukázalo to dnešní jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států. V Česku je přitom mateřská nyní výrazně delší (běžně 28 týdnů). Potíž tak má Praha hlavně s navrhovanou výší mateřské, jak jí požadují zákonodárci.

Evropský parlament, který o svém záměru rozhodl v říjnu, výrazně zasáhl do původního návrhu z dílny Evropské komise. Ta chtěla zvýšení minimální délky mateřské na 18 týdnů. Navíc mateřskou v plné výši platu její návrh zemím nenařizoval, nýbrž jen doporučoval. Mělo být na nich, zda se pro to rozhodnout či ne. Minimálně měla ale být podle komise ve výši nemocenské.

"Nám jde o principiální pohled, že tohle jsou záležitosti, které prostě má Evropská unie upravovat co nejméně," nastínil kritiku ze strany Prahy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. I přesto je ale ČR ochotna diskutovat o navýšení na 18 týdnů, jak navrhla komise, avšak bez toho, že by mělo být ženám vypláceno sto procent předchozího příjmu.

Případné navýšení délky mateřské se Česka nedotkne. V něm je totiž 28 týdnů, v případě narození více dětí najednou to může být dokonce i 37 týdnů. "My máme ten standard nastaven mnohem výš, než je v řadě jiných států Evropské unie," řekl Drábek. Mateřskou o délce 14 týdnů má nyní například Německo, kde ženy ale dostávají 100 procent průměrného výdělku.

Pokud by se muselo ženám vyplácet 100 procent výše platu, pak by to znamenalo velké rozpočtové dopady. "Toto řešení je pro nás naprosto nepřijatelné. My ho nedopustíme," podotkl Drábek, který připomněl, že v této oblasti platí v EU jednomyslnost.

V Česku se po dobu mateřské dovolené nahrazuje matkám ušlý příjem peněžitá pomoc v mateřství, která je jednou z dávek systému nemocenského pojištění. Vyplácí se ve výši 70 procent vyměřovacího základu. Od ledna 2009 činila maximální výše peněžité podpory v mateřství 28.890 korun.

"Kdyby něco takového hypotetický bylo přijato, tak my bychom v podstatě museli přejít na ten druhý systém, to znamená zkrátit mateřskou dovolenou a hradit jí tím stoprocentním náhradovým poměrem," řekl o návrzích europoslanců Drábek s tím, že jedině tak by se ČR vyhnula navýšení dopadů na rozpočet. Proti je ale řada zemí, přičemž mnohé z nich jsou kvůli fiskálním dopadům i proti tomu, aby se zvýšila současná minimální délka mateřské (14 týdnů).

Ke vstupu v platnost je v této věci zapotřebí souhlas jak Evropského parlamentu, tak členských zemí. Dají se tak ještě čekat ostré a složité debaty. "Konce toho jednání nelze dohlédnout," podotkl Drábek.

Ne všichni europoslanci ale s podobou, kterou celý Evropský parlament v říjnu schválil, souhlasí. "Všechny dosavadní zkušenosti ukazují, že jediné, co opravdu pomůže maminkám a rodinám, je možnost si svobodně vybrat tu nejlepší variantu. Pokus srovnat sociální politiku sedmadvaceti odlišných států a nařídit státům a zaměstnavatelům vyplácet absurdně vysokou mateřskou v důsledku uškodí všem," uvedla europoslankyně ODS Andrea Češková. "Nedovedu si proto představit jiný výsledek, než že členské státy tuto směrnici zamítnou," dodala.

ČTK