» Aktuality

Praha 29. března (ČTK) - V sociální politice se volební programy stran pro nadcházející parlamentní volby zabývají hlavně nutností změny důchodového systému, řeší ale i výši mateřské či péči o seniory. Nutnost soukromě spořit na penzi zdůrazňuje ODS, ČSSD i KSČM naopak prosazují státem garantované důchody. Vícezdrojové financování budoucích důchodů navrhuje TOP 09 i KDU-ČSL. Zelení poukazují na nerovnost v platech žen a mužů a Věci veřejné volají po daňovém zvýhodnění rodin a firemních školek.

Pohledy politických stran na důchodovou reformu se dají rozlišit podle toho, zda jsou či nejsou pro takzvaný opt-out čili převedení části peněz odváděných na důchodovou reformu ze státního pilíře na individuální důchodové účty. S převedením souhlasí ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Věci veřejné (VV) a Strana zelených (SZ). Proti jsou sociální demokraté a KSČM.
U stran, které jsou pro opt-out, se výše převáděné částky pohybuje většinou kolem čtyř procent hrubé mzdy z 28 procent, které lidé nyní do penzijního systému odvádějí. Podle některých stran by to ovšem bylo možné pouze v případě, že si lidé budou další část na svém individuálním penzijním účtu hradit ze svého. Například podle TOP O9 by to byla dvě procenta. Opt-out by přitom podle stran mohl být dobrovolný.
Podstatná část důchodové reformy se v pojetí stran projevuje i v propopulačních opatřeních, tedy podporách rodin s dětmi a v úpravách parametrů státního pilíře důchodového systému.
Slevy na odvodech na sociální zabezpečení pro rodiny s dětmi podporuje třeba KDU-ČSL. Výše důchodů vyplácených z průběžného pilíře by podle lidovců měla být závislá na počtu vychovaných dětí. Pojistné do něj by se snižovalo o tři procenta za každé dítě, a to až do výše 12 procent. Rodiče s menším počtem dětí nebo bezdětní by si na část svých důchodů museli spořit individuálně. Podobně o podpoře rodin s dětmi uvažují Věci veřejné.
Úvahy o parametrických úpravách penzijního systému se většinou týkají věku, kdy lidé mohou odcházet do důchodu, a délky doby pojištění. Měly by se podle většiny stran prodlužovat. ČSSD chce v rámci úprav zavést minimální důchod pro samostatně žijícího důchodce ve výši 1,2 násobku životního minima.
Proti parametrickým úpravám se naopak staví KSČM. Chce také zvýšit minimální důchod až na 10.000 korun měsíčně. Peníze na to by KSČM hledala například v dořešení přebytků, které bývaly na důchodovém účtu, v převedení státní podpory, která jde dnes do penzijního připojištění, do státního pilíře, či ve spotřebních daních. KSČM počítá i s nutností zvýšit pojištění. Současný příspěvek jdoucí z platu ve výši 28 procent by se zvedl až na 32 procent. Zvýhodněny by v tom případě byly rodiny s dětmi.
V programech stran se objevují i další nápady jak zlepšit důchodový systém. ČSSD chce třeba prosadit vyplacení mimořádného třináctého důchodu seniorům ve výši 2400 korun ze zisků ČEZ či zavedením dodatečného povinného pojištění pro lidi v některých rizikových povoláních tak, aby mohli odejít včas do důchodu. Týká se to pracovníků v těžkých povoláních, třeba v hornictví. Pojištění by platili zaměstnavatelé s podporou státu.
VV by pro změnu omezily předčasné důchody. A to tak, že lidé, kteří by odešli do předčasného důchodu, by je měli nižší o 6,5 až 19,5 procenta. Zaměstnavatele by motivovali k zaměstnávání starších lidí výraznou slevou v odvodech na sociální pojištění.
Co se týče rodinné politiky, ČSSD chce zvýšit mateřskou na loňskou úroveň a podpořit obce při rozšiřování míst v mateřských školkách. Plánuje zavést institut náhradního výživného pro děti, které nedostávají soudem stanovené výživné. Rozšíření kapacit existujících mateřských škol plánují lidovci.
ODS chce prudce zvýšit počet částečných pracovních úvazků. Preferuje péči o seniory v domácím prostředí a přirozené komunitě. Plánují vytvořit systém sociálních služeb ušitých na míru potřeb klienta. Zelení zase chtějí zvýšit ekonomickou aktivitu žen lepší nabídkou služeb péče o děti.  

ČTK