» Aktuality

Praha 22. června (ČTK) - Ke zjištění příjmu rodiče ve sporech o výživné by mohlo přispět prolomení daňového tajemství nebo mlčenlivosti zdravotních pojišťoven. Shodla se na tom expertní skupina, která již dříve vypracovala tabulku ke sjednocení výše alimentů. Mezi další možnosti zajistit dostatečné výživné pro dítě pak zařadila případný trestní postih či povinnost dodat soudu majetkové přiznání. Na diskusním setkání to dnes řekla ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

"Skupina dospěla do druhé fáze, ve které se zabývá tím, z jakých příjmů je možné vyměřovat výživné," uvedla ministryně. V další etapě se podle ní odborníci zaměří na možnosti vymáhání alimentů od rodičů, kteří je neplatí. Dnes představené návrhy nejsou konečné, expertní skupina na nich bude pracovat v následujících měsících.
Podle Kovářové by k lepšímu zjištění finanční situace rodičů pomohlo, kdyby mohl finanční úřad sdělit soudům údaje o jejich příjmech a výdajích. Další informace by pak poskytly například pojišťovny.
Možnost prolomení daňového tajemství obsahuje kontroverzní protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny, který sice schválila sněmovna, ale Senát jej pravděpodobně odmítne. Podle něj je možné prolomit mlčenlivost v případě, že policie má konkrétní a ověřitelný důvod, pro který o to žádá. Občanští demokraté již na počátku roku uvedli, že jim vadí například to, že prolomení daňového tajemství bude záviset na posudku policisty, požadují posouzení každého zásahu soudem.
Odborníci na rodinné právo také zvažují, zda by nemělo být jednání v rodinných sporech neveřejné. Tuto myšlenku podporuje například soudkyně Hana Nová. "Při těchto sporech se probírá sexuální život, majetkové poměry, zdravotní stav účastníků či otázky výchovy. To všechno jsou velmi intimní věci," uvedla. Navrhla také, aby soudy mohly při zjišťování možností rodičů platit na dítě spolupracovat s Českou správou sociálního zabezpečení. Podle ní je totiž důležitější zájem dítěte než ochrana soukromí rodičů.
Například advokát Václav Vlk však s prolomením mlčenlivosti institucí nebo zavedením dalších trestních sankcí nesouhlasí. Podle něj by se mělo více využívat takzvané fikce vysokého příjmu. Tu je možné nyní použít v případech podnikatelů. Pokud nedoloží své příjmy, lze jim vypočíst výživné z 12,7 násobku životního minima.
Většina účastníků se dnes shodla na tom, že v rodinných sporech by měla být zavedena možnost dovolání, zazněly i návrhy na vytvoření specializovaných soudních senátů nebo na zakotvení povinnosti mediace před soudním řízením.
Největší problémy určit výživné mají soudy podle děkanky olomoucké právnické fakulty Milany Hrušákové u lidí z "lepší střední vrstvy". Například se prý velmi těžko řeší případy, kdy zaměstnavatel platí rodiči více, než oficiálně vykazuje. Další problémovou skupinou jsou podle ní lidé, jejichž platy jsou z velké části tvořeny spropitným. Soudy se setkávají i s lidmi, kteří kvůli placení výživného záměrně pracují za nižší platy nebo nepracují vůbec.
Ministerstvo spravedlnosti již v květnu rozeslalo soudcům tabulky k určení výše výživného. Nejde o závazný, ale doporučující materiál. Podle věku dítěte mají být alimenty v rozmezí od 11 do 25 procent z platu rodiče, který s ním nežije.
Sněmovně předložila svůj návrh na úpravu výživného také ČSSD, která požaduje stanovit minimální částku, kterou by otec či matka museli na svého potomka přispívat. Podle sociálních demokratů by rodič měl platit nejméně 1400 korun měsíčně na dítě do šesti let věku a 1680 na staršího potomka. Sazby jsou odstupňované podle výše výdělku rodiče, ti nejbohatší by na výživném zaplatili 13.200 korun na dítě měsíčně. ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné.

ČTK