» Aktuality

Praha 18. srpna (ČTK) - Česká republika musí před spuštěním důchodové reformy naspořit rezervu ve výši nejméně 250 až 300 miliard korun. Tvrdí to Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ve své nedávno zveřejněné analýze koaliční smlouvy.

Podle dnešních Lidových novin premiér Petr Nečas (ODS) zvažuje, že by rozjezd penzijní reformy z velké části pokryly peníze z rezerv státních a polostátních firem. Na důchody by tak přispívaly například ČEZ, Lesy ČR, ČEPS či Letiště Praha. V současnosti je podle Nečase ve státních finančních aktivech 19 miliard. O dalších zdrojích by se mělo jednat.
Vláda předběžně plánuje zahájení reformy na rok 2012. Podle odborů se jí ale do té doby potřebné peníze nepodaří sehnat. Odboráři píšou, že například navrhovaná první varianta reformy podle Bezděkovy komise vytváří hned v prvním roce po svém zavedení dluh 18 miliard, který navíc rychle narůstá. Reforma, která by v krátkodobém a střednědobém výhledu neohrozila rovnováhu veřejných financí, se tak podle analýzy ČMKOS "nemůže pohybovat při vytváření potřebné důchodové rezervy pouze v řádu několika desítek miliard, jak tomu bylo například na Slovensku".
Slovensko se podle českých odborů několik let po startu penzijní reformy potýká s jejím financováním. Předem vytvořená rezerva ve výši asi 40 procent ročních výdajů průběžného důchodového systému již byla vyčerpána, uvedl ČMKOS. Podle slovenského ministra práce, sociálních věcí a rodiny Jozefa Mihála by měl deficit být v současnosti okolo 770 milionů eur, tedy zhruba 19,4 miliardy korun.
ČMKOS analyzovala náklady na důchodovou reformu podle návrhů Bezděkovy komise, o které se chce vláda opírat. Jsou dva a oba počítají se snížením pojistného na sociální zabezpečení z 28 na 23 procent superhrubé mzdy a se snížením stropů pro platby na sociální zabezpečení. V první variantě by lidé povinně odváděli tři procentní body z 23procentní sazby na individuální účet, kde by se peníze investovaly. Podle druhé varianty by odváděli na soukromý účet nepovinně nad rámec 23 procent další tři procenta. Tři procenta by jim nadto přidal stát. Výpadek chce Bezděkova komise krýt například zrušením nižší daně DPH.
Podle analýzy ČMKOS snížení pojistného o pět procentních bodů představuje ztrátu veřejných financí v rozsahu celkem asi 70 miliard korun ročně. Z toho přes 60 miliard by prý činil pokles pojistného a dalších necelých 10 miliard snížení výnosu na dani z příjmu fyzických osob v důsledku snížení objemu superhrubých mezd. Ty totiž tvoří vyměřovací základ u daně z příjmu fyzických osob.
Zhruba 45 miliard podle analýzy může přinést navrhované zvýšení základní sazby DPH na 19 procent a snížení zvýšené sazby na stejnou úroveň. Vyvedení tří procent sazby pojistného do soukromých penzijních fondů v rámci první varianty Bezděkovy komise však podle ČMKOS vytvoří deficit ve výši zhruba 18 miliard. Snížení stropu pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek prohloubí propad příjmů o dalších devět miliard korun, soudí odbory. "Z toho vyplývá, že zavedení všech navrhovaných opatření na příjmové straně důchodového systému a v oblasti daní podle varianty 1 Bezděkovy komise by znamenalo oproti současnému stavu prohloubení ročního schodku veřejných financí minimálně o 52 miliard korun ročně," dodávají odboráři.
ČMKOS sama přitom dává přednost spíš druhé variantě důchodové reformy podle Bezděkovy komise. I k ní má ovšem výhrady. Je nutné především zachovat současnou sazbu 28 procent pojistného, uvedli odboráři.

ČTK