» Magazín

Prezidenta Petra Pavla a české ústavní a vládní činitele budou muset v příštích letech při cestách do zahraničí spoléhat jen na dva vládní letouny Airbus A-319CJ nebo létat běžnými linkovými lety. Plánované pořízení ekonomicky úspornějších malých dopravních letounů, takzvaných bizjetů, se totiž provozovatel vládní letky, jímž je Armáda ČR, rozhodl dočasně pozastavit. Důvodem, je podle oficiálního stanoviska MO ČR preference jiných investic.

Vládní airbusy však stoprocentně nefungují a není na ně úplný spoleh. Podle informací ministerstva obrany jen za období prvních deseti měsíců letošního roku stály celkem 110 dní stály v hangárech mimo provoz z důvodů oprav. Tato letadla nepoužívají jen vládní a státní činitelé, dopravují i vojáky do zahraničních misí. Používají se také v rámci programu MEDEVAC k urgentním převozům nemocných a raněných a v neposlední řadě přepravují české občany z míst zasažených přírodními katastrofami a krizovými situacemi. Je tedy nejvyšší čas nechat tato letadla kompletně. zmodernizovat.

„Za šestnáct let provozu se na airbusy kromě běžné údržby vůbec nesáhlo a každý si hned na první pohled povšimne špinavých sedaček, prošlapaných koberců a poničených toalet,“ řekl nám jeden z vládních úředníků, který s ministry pravidelně létá na zahraniční cesty. Armáda ČR se už před časem rozhodla, že interiéry airbusů nechá zmodernizovat, dokonce letos v červnu vypsala výběrové řízení na dodavatele přestavby, ale po dvou měsících došlo ke zrušení výběrové řízení. Do tendru se mělo přihlásit pět zahraničních uchazečů. Mezi nimi i trojice firem, které mají ve světě v této oblasti největší zkušenosti – americká Comlux, švýcarská Jet Aviation a německá Lufthansa Technik. Účast tak silné konkurence renomovaných uchazečů v soutěži by měla být zárukou vysoké kvality odvedené práce, příznivé ceny a výhodných záručních podmínek. 

Proč se výběrové řízení muselo rušit?

Kdosi si totiž na Ministerstvu obrany ČR postěžoval na údajně přísné kvalifikační podmínky celého tendru. Uchazeči měli doložit, že v posledních pěti letech provedli nejméně šest podobných modernizací interiérů velkých dopravních letadel v celkové hodnotě minimálně dvě miliardy korun. Tato podmínka je legitimní, předem vyřazuje takzvané garážové firmy, jejichž majitelé mají představu, že zakázku s pomocí subdodavatelů nějak splácají dohromady z komponent pocházejících z Číny. Součástí modernizace interiérů by měla být také demontáž přídavných palivových nádrží a instalace nejnovější generace komunikačních a navigačních zařízení včetně odpovídajícího software. Zkušenosti s takovými zakázkami má ve světě jen několik málo zahraničních firem.

„Jde především o bezpečnost provozu letadel,“ říká Ing. Stanislav Petrželka, letový inspektor z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, který byl v minulosti kapitánem A 319 CJ vládní letky a oba airbusy dobře zná. „Nejvyšší zárukou bezpečnosti je vždy jediný integrátor přestavby, ideálně globální firma se sklady dostupných náhradních dílů a odborným servisním personálem po celém světě. Má to svůj důvod, vládní letadla létají často do netradičních a exotických destinací,“ dodává odborník na zjišťování příčin leteckých nehod.

Navzdory názorů odborníků se Ministerstvo obrany ČR rozhodlo vznesené námitce vyhovět a zadávací řízení zrušilo s vysvětlením, že požadavek zadavatele se jeví přísnější, než je vzhledem k předmětu veřejné zakázky nutné. Co z toho vyplývá? Buď jde ministerstvu obrany skutečně umožnit přístup do výběrového řízení i malým firmám s menšími zkušenostmi s přestavbou vládních letadel, ale pak je to úplně zbytečné, protože jako správný hospodář dbající o bezpečnost provozu letadel ve svém majetku bude nakonec muset vybrat finálního dodavatele z jedné z velkých zahraničních společností. Druhé možné vysvětlení se jeví jako tlak některého s ministerstvem spřízněných tuzemských dodavatelů, který by si rád uloupl ze slibného koláče.

Nejpravděpodobněji se jeví úplně jiná varianta. Přestože naše vládní airbusy jsou přibližně v polovině své životnosti a po zvažované modernizaci by mohly ještě klidně dalších patnáct, dvacet let spolehlivě sloužit, k žádné modernizaci nedojde. Budou ještě pár let létat s flekatými potahy sedaček, rozviklanými stolky a zastaralým palubním komunikačním zařízením, než se nějaká budoucí vláda rozhodne pořídit letadla úplně nová a bude nás to stát o několik miliard víc…