Oto
» Sociální revue
Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti
(schválila vláda na zasedání dne 19. ledna 2009)
Zaznamenali jsme vývoj v procesu sjednocování péče o ohrožené děti, čehož je důkazem schválení základních principů v Návrhu opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti vládou ČR. Jde o průlomový návrh, který je veden meziresortně s ambicí nastavit koordinovanou koncepci včasné pomoci rodinám, které se dostávají do složité sociální situace. Jsme tedy na počátku procesu sjednocování systému péče o ohrožené děti. Úkoly vzešly z Analýzy současného stavu institucionálního zajištění péče o ohrožené děti.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) jako činitel prevence,
podpory a pomoci bojuje s překážkami typu:
1) Trvalé potýkání se s nedostatečnou kapacitou, čímž dochází k omezení jen na
kontrolní a represivní řešení krizových situací. OSPOD musí být oporou v nouzi,
nikoli represivním orgánem.
2) Není optimální podíl terénní práce s rodinou na výkonu sociálně-právní ochrany dětí z důvodu velkého množství klientů na jednoho pracovníka. Absentuje multidisciplinární spolupráce na úrovni terénu, NNO, prevence a odborníky.
3) Není doceněn význam preventivních opatření, spolupráce se školami, zdravotnickými zařízeními, NNO a odborníky. Náklady na sanaci rodiny jsou podstatně vyšší a více zatěžují veřejné rozpočty. Včasná prevence je mimo jiné podkladem pro trvalou aktualizaci v rámci monitoringu.
4) Nezná-li zadavatel (obec) supervizi jednotlivých organizací, které se chovají „partnersky“, nedokáže nastavit koordinovanou činnost v rámci své působnosti a výsledkem často bývají protichůdná a neefektivní opatření. Organizace, která nemá jasně vymezené nástroje a neposkytuje zpětnou vazbu, nemusí být tím nejlepším partnerem. Žádná organizace by neměla v oblasti OSPOD působit bez odborných garantů.
Navrhovaná „vládní“ opatření
1) Péče a postupy musí být sjednoceny bez ohledu na rezortní příslušnost, s akcentem na rozdělení kompetencí.
2) Multidisciplinární spolupráce spočívá ve zpracování metodiky návaznosti jednotlivých složek péče o dítě - model multidisciplinární spolupráce. Zodpovědný a klíčový pracovník je zástupce OSPOD, který vede klienta a jeho rodinu a koordinuje spolupracující tým a koordinuje práci multidisciplinárního týmu, vede dokumentaci o rodině, sestavuje individuální plány pro rodinu (zákonného zástupce dítěte) a navrhuje podpůrná opatření, pokud klient/rodina nespolupracují.
3) Vytvoření sítě (garantované státem) dostupných informací pro rodinu a dostupnost vhodné péče.
4) Individuální plán pro každou dotčenou rodinu, který sestavuje klíčový pracovník, čímž bude poskytované efektivní a monitorované poradenství.
5) Komunitní plánování je odpovídající systém pro plánování a sledování na úrovni obcí - propojení služeb.
6) Klíčová činnost: PREVENCE
7) Právo dítěte na kontakt s rodiči - tento stav je nutné vnímat jako přechodný a všechna opatření zaměřit na návrat dítěte do ozdravené rodiny. Garantovat jeho právo na kontakt s rodiči, který bude pro dítě bezpečný a povede ke zdravému vývoji jeho osobnosti. Zároveň je nezbytně nutné sledovat, zda kontakt s původní rodinou není pro dítě ohrožující. Znamená to vypracování metodiky závazné pro všechny resorty na bázi Úmluvy o právech dítěte.
Legislativa a koncepční kroky
1) Změna příslušných zákonů
2) Změna praxe opatrovnických soudů
3) Revize a následné sladění stávajících zákonů
4) Nové vymezení sociální péče (např. zařazením pracovníků OSPOD mezi terénní pracovníky - nikoli mezi úředníky veřejné správy)
5) Definovat postavení pracovníka OSPOD jako „koordinátora (manažera) sociálně-právní ochrany dětí“, který ve spolupráci s dalšími subjekty vede proces stabilizace rodiny a dítěte.
6) Vytvoření většího prostoru pro prevenci a předcházení ústavní výchově
7) Zajistit systém vzdělávání a supervize v týmech i supervize případové a individuální.
8) Standardy péče o ohrožené děti - vytvoření určité kvalitativní normy závazné pro všechny pracovníky systému péče o ohrožené děti a zakotvení práce tzv. klíčového pracovníka, který by plně odpovídal za práci s dítětem a jeho rodinou.
Národní akční plán
Naváže na „Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti“, který bude vládě předložen do 30. června 2009. Bude obsahovat zcela konkrétní úkoly, včetně termínů pro jejich splnění.
Počty dětí v ústavních zařízeních
Cca 21 - 22 000 dětí
Celkový počet dětí, které jsou v ústavních zařízeních na základě rozhodnutí soudu (ústavní výchova, ochranná výchova) - 9 269 dětí (k 1. 1. 2008) - zbývající
počet dětí je v ústavních zařízeních umístěn na základě žádosti zákonných zástupců (většinou děti v zařízeních sociálních služeb).
Počet dětí žijících v pěstounské péči a v poručnictví
2006 - 7 149 dětí
2007 - 7 583 dětí
Počet pěstounských rodin
2006 - 4 845
2007 - 4 927
Počet dětí umístěných do péče ústavních zařízení (celkem)
2006 - 1 974
2007 - 2 195
Zdroj: www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz