» Profesionálové

Českým farmářům chybí podpora politiků. Vzor hledají v Německu

Českým farmářům chybí podpora politiků. Vzor hledají v Německu

Přínosy farmářských trhů, důraz na prodej lokálních potravin, absence zájmu českých politiků nebo podpora místních výrobců a pěstitelů – to byla hlavní témata Česko-německé konference, kterou 15. října pořádala Asociace farmářských tržišť České republiky v Praze 7 v holešovickém Vnitroblocku za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

 


David Kolman, z Kozí farmy Krasolesí, je pravidelným účastníkem farmářských trhů 12 let. Na konferenci představil svůj příběh, pozitiva trhů pro jeho podnikání i problémy posledních měsíců. „Od chvíle našeho vzniku v roce 2007 jsme prodávali ze dvora a spolu se vzrůstající produkcí jsme zvažovali, jak dál. V roce 2010 jsme se setkali s lidmi, kteří tenkrát rozjížděli farmářské trhy, připojil jsem se na zkoušku a dnes jsme již dvanáctý rok součástí farmářského trhu na Náplavce.  Ukázalo se, že je to ideální platforma, jak nabízet naši produkci. Důležitý je osobní kontakt se zákazníky, zboží přestalo být anonymní. V současnosti prodáváme i do restaurací včetně jedné michelinské. Všechno díky tomu, že byla možnost představit zboží přímo na ulici,“ popsal. Zároveň upozornil, že v Česku chybí dostatečná politická podpora farmářů. „Farmářské trhy jsou velice důležitou platformou pro malovýrobce, a města by měla podporovat jejich existenci pro udržení malovýrobců. V okolních státech je tradice trhů úplně na jiné úrovni. V Praze není politická vůle věnovat pozornost speciálně farmářům. Farmářské trhy jsou v Praze bohužel často v jakémsi provizoriu veřejného prostranství, farmářský trh ale potřebuje kontinuální prodej a podporu města. S účastí se totiž pojí i další náklady, například stoupající náklady na dopravu. Někteří farmáři musí vstávat i ve 3 ráno a ujet desítky až stovky kilometrů na cestě z jiných krajů, aby do Prahy pravidelně přiváželi čerstvou zeleninu, květiny, maso, mléko, ovoce,“ zdůraznil.

Na konferenci vystoupili vedle samotných farmářů a organizátorů farmářských trhů také politici, jejichž podpora je pro provoz trhů ve městech nepostradatelná. Mezi účinkujícími nechyběla ani Christiane Heissová, radní městské části Berlína, která se v době covidu v Berlíně zasadila o to, že se žádné trhy neuzavřely, ale mohly se přizpůsobit novým hygienickým podmínkám. „Umožnili jsme pořadatelům bezplatné rozšíření plochy tak, aby mohly být dodrženy větší vzdálenosti mezi stánky, ale trhy jsme plošně nerušili. Chceme, aby trhy fungovaly na dopravních uzlech, byly dostupné pěšky, na kole, veřejnou dopravou. Jde nám hlavně o to, abychom trhy udrželi, nemusíme na nich vydělávat jako město. Jde nám o to udržet pestrost, na trzích v naší části Berlína se prodává například 80 druhů rajčat. Pořádání trhů je náročné na řízení i udržení pořádku. Naším největším problémem je parkování,“ uvedlaChristiane Heiss.

Za českou stranu na konferenci promluvila Hana Třeštíková, místostarostka Prahy 7 pro kulturu, sport a sousedské vztahy a radní hlavního města Prahy. Ta představila dlouhodobý plán podpory kreativity obyvatel Prahy 7, do kterého patří projekt Art District 7. Jeho cílem je mimo jiné propojení ziskových i neziskových kulturních a uměleckých subjektů, poskytovatelů služeb, firem nebo škol. Mezi aktivity projektu patří i podpora místního farmářského trhu Heřmaňák na Řezáčově náměstí v Holešovicích. Ten byl prvním trhem v Praze, jehož organizátoři od začátku kladli důraz na ekologické chování zákazníků: kupující jsou motivováni nosit své vlastní obaly, donést sedlákovi zpět suché skořápky od vajec nebo recyklovat prázdné nádoby. Na trhu se často kromě farmářů prezentují také místní umělci, podnikatelé a tvůrci. „Jednoduše dáváme aktivním místním lidem prostor a neházíme jim klacky pod nohy. Berlín je pro nás velká inspirace, jak se snoubí kultura a spolupráce s městskou částí,“ řekla Hana Třeštíková.

Na konferenci dorazili i organizátoři farmářských trhů z celého Česka. Mezi nimi také Tomáš Popp, místopředseda Asociace farmářských trhů a pořadatel farmářských trhů v Plzni, který představil fungování plzeňských trhů. „Na úplném počátku se farmáři báli, že nebudou mít dostatek zákazníků. Nebyla to ale pravda. Plzeňské trhy jsou v současnosti nezastupitelnou součástí odběru pro místní farmáře a pěstitele. Farmářské trhy nejsou jen víkendová zábava. Pro farmáře jsou podle jejich vyjádření nejlepším odbytovým místem, protože jim umožní prodat své výrobky přímo a bez ztráty na maržích pro obchodníka. Pro začínající prodejce fungují jako inkubátory: vyzkouší si, jestli to, co nabízejí, bude mít úspěch. Proto je důležitá spolupráce se zastupiteli. V Plzni to chápou, máme výbornou spolupráci s městem, které našim prodejcům poskytlo stánky, i Plzeňským krajem,“ uvedl.

Ekologický přínos farmářských trhů ve svém projevu zdůraznil Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských trhů, předseda spolku Archetyp a pořadatel farmářských trhů Náplavka, Heřmaňák a Kubáň. „Díky farmářským trhům podporujeme lokální zemědělce, potraviny se nepřeváží z dalekých krajin. Také náš organismus mnohem lépe rozumí plodinám sklízeným v sezoně a v plné zralosti,“ vysvětlil.

Další inspiraci do budoucna dodali českým organizátorům Dirk Dieter a Ingo Johnson z Deutsche Marktgilde. Ti ve své prezentaci představili společnost, která organizuje trhy po celém Německu s cílem vytvořit alternativu k supermarketům nebo diskontním řetězcům, poskytnout regionální zboží a nakupování v příjemné atmosféře. „K tomu, aby se lidé zdrželi déle, máme připraveno občerstvení, hotová jídla. Na trhu můžete všechno cítit, ochutnat, uvidět, je zde čerstvé, regionální zboží. V Německu je jasný trend, že se lidé zajímají o původ, regionalitu potravin. Až 80 procent spotřebitelů upřednostňuje regionálnost. Neméně důležité jsou sociální kontakty během nakupování, lidskost oproti odcizeným supermarketům,“ řekli v závěru konference.



Copyright © 2021 SPONTIS A-PRIORI
Programming FOLDINA.cz