» Slovníček

Abdikace je vzdání se trůnu, také odstoupení hlavy státu. U předsedů vlád a ministrů se používá pojmu demise.

Abdikace dr. Edvarda Beneše

Češi zažili ve své historii řadu abdikací, ale ta, která se odehrála v roce 1938, je dodnes považována za kalich hořkosti, který musel národ až do dna vypít. Adolf Hitler se rozpínal po Evropě a nic v jeho plánech nebylo překážkou.

5. října 1938 pod tlakem nacistického Německa s oporou v mnichovské dohodě, pod kterou se podepsalo 29. září 1938 Německo, Itálie, Francie a Velká Británie, odstoupil ze svého úřadu president Republiky československé dr. Edvard Beneš. Jen o den dříve byla zvolena nová úřednická vláda, v jejímž čele stanul generál Jan Syrový.  Z dohody jmenovaných zemí se muselo Československo vzdát svého pohraniční. Polské vojsko obsadilo Třinec a Jablunkov. Adolf Hitler se vydal na objížďku po anektovaných Sudetech.

Edvard Beneš po své abdikaci 22. října odletěl do Velké Británie a později se přesunul do Spojených států. Jeho projev byl zdrženlivý, přesto se snažil do slov vtisknout naději. „Jednou všechny bude soudit historie a rozhodne spravedlivě.“ Tak trochu neprávem byl obviňován, že utekl před odpovědnosti, on přitom v této kritické době bez odkladu hledal pozici, ze které by mohl bojovat za osvobození Československa.

Abdikace T. G. Masaryka

Této tragické abdikaci předcházelo velmi smutné rozhodnutí T. G. Masaryka odstoupit zezdravotních důvodů. 14. prosince 1935 ukončil svoji aktivní politickou éru slovy, určenými předsedovi vlády Milanu Hodžovi: „Prezidentský úřad je těžký a odpovědný a vyžaduje proto plné síly. Vidím, že již nestačím, a proto se ho vzdávám..."  Zemřel 14. září 1937 a jeho pohřeb se stal národní manifestací za svobodu a demokracii.

Skandální abdikace krále Eduarda VIII.

Skandálem století se dá nazvat historicky první abdikace, která se týkala britského trůnu. 10. prosince 1936 se vzdal charismatický král Eduard VIII. po pouhých 325 dnech své vlády. Od dětství byl miláčkem Britů, především žen, ale také médií. Byl veden k tomu, že jednou po svém otci Jiřím V. převezme vládu. V době první světové války sloužil u granátnické stráže. Chtěl odejít na frontu, ale ministr války mu v tom, jako následníkovi trůnu, zabránil. Dobrovolně vstupoval do zón první linie, do bojů se sice příliš nezapojoval, ale vyneslo mu to velkou popularitu mezi vojáky i veterány.

V meziválečném období si užíval na večírcích a těšil se z pozornosti na každém místě, kde byl přítomen. V roce 1934 se seznámil s vdanou Wallis Simpsonovou, což na počátku nikoho neznepokojovalo, neboť Eduard měl za sebou už několik aférek se zadanými ženami. Ještě stále vdaná Wallis se už na počátku románku svěřila v dopise své tetě: „Zacházení s oběma muži vyžaduje mnoho taktu. Zkusím si je udržet oba."

Přišel den, kdy Jiří V. zemřel a Eduard se automaticky 20. ledna 1936 stal novým panovníkem. Vyhlášení svého jmenování panovníkem proti všem pravidlům i protokolu sledoval z okna v doprovodu s o dva roky mladší stále ještě vdanou Simpsonovou, dokonce se říkalo, že k ní ten den vzplanul ještě větší láskou.

Následoval rozvod manželů Simpsonových a nic v očích nejsledovanějšího páru poloviny světa nebránilo ve sňatku… Avšak angličtí králové jsou současně také hlavou anglikánské církve, a ta se ke sňatku ostře vymezovala.  Blížila se korunovace a nesouhlas vlád klíčových zemí Commenwealthu sílil. Celá královská rodina se semkla a snažila se Eduardovi sňatek s dvakrát rozvedenou Američankou rozmluvit.

Premiér Stanley Baldwin, který tvrdil, že i když je sňatek právně možný, je morálně neakceptovatelný a občané by Wallis nepřijali za svou královnu a dal králi tři varianty, jak se může zachovat:

• Vzdá se sňatku
• Ožení se proti vůli vlády, zůstane králem, ale jeho manželka by nepoužívala titul královny (morganatické manželství)
• Abdikuje

Eduard se navíc netajil sympatiemi k Hitlerovi a nacismu, který míchal kartami nejen Evropy. Společně s Wallis obdivovali odhodlanost vůdce, a tak se nabízí otázka, zda vlastně nevhodný sňatek by nebyl řešením, jak se zbavit pronacistického krále… Oficiálně se tvrdí, že nechtěl přivodit vládní a ústavní krizi způsobenou sňatkem, proto zvolil abdikaci. Ve skutečnosti ústavní krizi vyvolal již dnem, kdy požádal Wallis o ruku. Bylo zcela jasné, že ministři v případě jeho sňatku rezignují a vše, co by následovalo by vedlo ke zpochybnění statusu politicky neutrálního panovníka. Abdikační list sepsal 10. prosince 1936 a 11. prosince své rozhodnutí oznámil národu v rozhlasovém projevu. Přijal status syna panovníka a získal titul vévody z Windsoru. Na uvolněný trůn okamžitě usedl jeho mladší bratr Albert (Jiří VI.). Ke korunovaci Eduarda nikdy nedošlo.

Eduard se 3. června 1937 ve Francii s Wallis Simpsonovou oženil. Jeho choť přijala příjmení Warfieldová. Na počátku druhé světové války byl jmenován generálmajorema byl zařazen k britské vojenské misi, která mířila do Francie, ale jeho pronacistické sympatie a podezření, že vynáší přísně tajné informace, si žádaly jiné zařazení… Byl v pozici guvernéra a vrchního velitele odsunut na Bahamy, aby nepoškozoval britské zájmy. Po válce zamířil do Francie, nebyla mu nabídnuta žádná oficiální funkce, a tak s Wallis žili v ústraní. Do Anglie se vrátili až v roce 1965, kdy se mu zdravotně přitížilo. V roce 1971 lékaři vyřkli krutou diagnózu: rakovina jícnu. Královská Výsost vévoda z Windsoru v roce 1972 v Paříži nemoci podlehl.

-Lenka Žáčková-