» Slovníček

Gadamer Hans Georg

Narodil se na počátku 20. století v Marburku  a zemřel ve 21. století v Heidelberku. Rozhodně patřil mezi nejvýznamnější představitele hermeneutiky 20. století. Vystudoval marburskou univerzitu, kde se setkával s Martinem Heideggerem při jeho přednáškách. Ve svém prvním období filosofického vývoje významně nesouhlasil s noetickými koncepcemi, které spojovaly poznání s předmětnou lidskou aktivitou nebo vycházely z ideálu vědecké objektivity.

Inspiraci k úsilí o překonání dosavadní „metafyzické filosofie“ hledal spíše v Heideggerově existenciální filosofii, v Husserlově fenomenologii a zkoumání Platónovy dialektiky. Tyto základy přispěly k vytvoření nového typu racionality, která měla být schopná postihnout subjektivní stránku tvořivé činnosti člověka jakožto součásti složité a proměnlivé sociální reality a uchovat základní momenty racionálního přístupu ke společenské skutečnosti, vycházející z principů a tradic evropské kultury.  

Gadamer svou koncepci hermeneutiky dále rozvíjí a usiluje o interdisciplinární přesah hermeneutiky do dějinně-filosofické, teologické, etické a estetické problematiky. Od sedmdesátých let 20. století Gadamer hermeneutiku pojímá též jako praktickou filosofii života, která má hledat nejvhodnější cesty k řešení negativních krizových projevů moderního světa.

Zpracoval téma „rozumění“ a filosofické hermeneutiky, o kterých polemizoval už Heidegger. Ve svých dílech usiluje o rehabilitaci praktické filosofie.  „Pravda a metoda“ (Wahrheit und Methode) byla vydána v roce 1960.

Obecně pro Gadamera platí, že každé „rozumění“ (ř. vykládat, interpretovat, rozumět) vázáno na řeč a čas.

 

Zdroj: M.Konečná, Řešč a dorozumění, Brno 2001, disertační práce

-red 2013-



Copyright © 2024 SPONTIS A-PRIORI
Programming FOLDINA.cz