» Slovníček

Sázka je takový akt dohody, kdy se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru. Byla-li výhra dána, nemůže ji prohrávající strana vymáhat zpět. To neplatí, pokud prohrávající stranou byla zjevně osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi.

Byla-li dána výhra vzhledem k okolnostem případu a postavení i možnostem stran zjevně přemrštěná, může být podán návrh soudu, který může legitimně návrh prohrávající strany přiměřeně snížit.

Za neplatnou sázku se považuje ta, když se ukáže, že tvrzení o výsledku bylo předem jisté a výsledek byl zatajen druhé straně. Má-li strana, jejíž tvrzení se ukáže správným, jistotu o výsledku a zatají-li to druhé straně, je sázka neplatná. Není  možné také vymáhat pohledávku ze zápůjčky nebo úvěru poskytnutých vědomě k sázce – výhra není zajištěna platným způsobem. Byl-li dluh odpovídající takové pohledávce uznán, nepřihlíží se k tomu.

Zdroj:  OZ, § 2873 - §2880

-lz-

Strategické  posuzování vlivů  na  životní  prostředí.  Je  zaměřena  na  posuzování  plánů, programů, politik, strategií a  koncepcí.  Sleduje  materiály s  výhledem  na  určité  období.  Důvodem  je   relevantní  získávání objektivních  komplexních  informací o  možném  vlivu připravovaných  aktivit na  životní prostředí.

Je zřizován jako součást krajských úřadů sdružených v Regionální radě a podléhá příslušné Regionální radě v příslušnému kraji. Jeho činností je příjem žádostí a projektů v příslušném regionu, administrativní kontroly a konzultace připravovaných projektů s potencionálními žadateli atd.

Selfsteering můžeme přeložit jako proces sebeřízení, který předpokládá racionální hodnocení sebe sama. Stav naší mysli (přemýšlení, úsudku) je v přímé úměře se schopnostmi, dovednostmi a možnostmi, rozhodovat se, řídit svůj život, ale také nést plně odpovědnost za svá rozhodnutí.

Zkoumání života znaků v lidské společnosti. Věda o znacích. Zjišťuje, jak se lepí ke slovu význam – také význam slov.

-lz-

Sensualismus je filozofický směr, který je silně ovlivněn empirismem, především dílem Johna Locka Rozprava o lidském rozumu.

Naše ideje dle Locka získáváme v průběhu života, neboť nejsou vrozené a lidská mysl je při narození nepopsaný list papíru (nepopsaná deska). Nic není v rozumu, co před tím nebylo ve smyslech. Sensualismus se vymezuje hlavně proti karteziánské pozici a racionalismu, stejně jako empirismus.

-lz-

Jde o jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné či urážlivé, kdy úmysl nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Evropský parlament na svém jednání 10. listopadu 2022 a Rada Evropské unie na jednání 28. listopadu 2022 přijaly znění nové směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v EU, tzv. směrnice NIS2. V platnost vstoupila 20. dnem po tomto zveřejnění. Členské státy EU pak mají 21 měsíců od vstupu směrnice v platnost na to, aby její ustanovení začlenily do svého vnitrostátního práva. Česká republika by měla mít nové povinnosti ukotveny v národní legislativě (ZoKB a některých dalších předpisů) do 16. října 2024.

Směrnice NIS2 mj. rozšiřuje okruh povinných osob v oblasti kybernetické bezpečnosti, zpřísňuje požadavky na hlášení bezpečnostních incidentů, zavádí osobní odpovědnost managementu a zásadně zvyšuje sankce za nedodržení povinností.

NIS2 dělí organizace do dvou skupin – na subjekty zásadního významu a subjekty důležité. Opatření se tak budou týkat více než 6 000 firem a institucí v České republice – od energetiky, zdravotnictví, potravinářství nebo chemický průmysl přes dopravu, bankovnictví, vodárenství, výrobu potravin či digitální infrastrukturu po poštovní a kurýrní služby, nakládání s odpady, veřejnou správu a mnoho dalších odvětví. Kromě oboru působnosti je jedním z kritérií pro zařazení pod NIS2 také roční obrat a počet zaměstnanců. Spadat pod ni bude tedy většina komerčních subjektů.

Zdroj: Technologická společnost TeskaLabs 

Reprezentativní evropská instituce pro sociální ekonomiku (dříve  CEP-CMAF).

Podnik založený kapitálově k dosahování zisku na trzích, avšak vzdávající se části svého zisku ve prospěch budování sociálního kapitálu interně - ve prospěch vlastních zaměstnanců, či externě - ve prospěch svých klientů, širších komunit a území, včetně podnikové filantropie (standard odpovědná  firma).

Jde o inovativní ekonomické aktivity ve společném zájmu spolčených občanů, směřujících nejen k osobním sociálně-společenským užitkům za  přítomnosti významných ekonomických rizik. Řeší samostatné podnikatelské aktivity a svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu. Rizika  nesou výlučně  ti, kdo inovace realizují. Je  zajišťováno ve  třech  bodech: podnikání, zaměstnanost a zplnomocnění znevýhodněných skupin (empowerment).
I.     Podnikání – sociální firmy kombinují tržní orientaci se sociálním posláním
II.    Zaměstnanost – sociální podniky jsou podpůrnými pracovišti, jejichž pracovní   

       prostředí poskytuje všem zaměstnancům podporu, příležitost a smysluplnou práci.
III.   Empowerment - Sociální podniky usilují o společenskou a ekonomickou integraci  

        znevýhodněných skupin jejich zaměstnáváním.

Právní  forma sociálních  podniků (zákonné podmínky pro jeho fungování v ČR nejsou prozatím definovány):

-   spolky, ústavy,
-   obecně prospěšná společnost,
-   s. r. o.,
-   družstvo (autonomní asociace osob dobrovolně sdružených za účelem jejich společných         

    ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a aspirací).

Je  definována zákonem: činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci. Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a musí zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb jsou senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také ti lidé, kteří  žijí "na okraji" společnosti bez nutnosti  specifikace  proč. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis.

Hlavním  cílem by  měla  být podpora rozvoje nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele. Vždy by    prostřednictvím  sociálních služeb mělo  být  usilováno o  návrat  uživatele do vlastního domácího prostředí a  v každém  případě je  nutné  usilovat o  zachování či  udržení původního životního stylu. Jednou  z možných  cest je  rozvíjení schopností uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život v domácím  prostředí. V neposlední  řadě se  musí  aktivně  projevovat  úsilí o snížení sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem života uživatelů.

Sociální služby členíme do tří skupin:

pobytové - služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb

ambulantní - služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.

terénní - jsou poskytovány osobě v jejím přirozeném sociálním prostředí.

Sociální  začleňování

Je  také  nazývána sociální integrací. Tento  proces, zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a umožňují jim žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.

Je tvořena deformací sociálních hodnot, sociálních institucí, sociálních norem a sociálních vztahů. Subjekt sociální deviace je ten, kdo se deviantně chová nebo vykazuje deviantní charakteristiku. Jako objekt sociální deviace je možno označit to, na co je deviantní projev zaměřen. Objektem sociální deviace mohou být sociální objekty (například, jedinec, sociální skupina, etnická menšina, národ, společnost), fyzické objekty (například majetek), některé oblasti společenského života (například kultura, ekonomika, politika, životní prostředí), společenské hodnoty (například zdraví, spravedlnost, čest).

Obsah je možno pojímat jako fyzické, psychické nebo sociální charakteristiky či vzorce chování subjektů, které jsou považovány za deviantní ve vztahu k určité normě.

Cílem je dosažení nějakého cíle, uspokojení určité potřeby. Realizace deviantního chování vede k cíli rychleji než chování konformní, popřípadě konformním chováním k uspokojení potřeby dojít nemůže.

Důsledkem je dosažení či nedosažení určitého cíle, uspokojení či neuspokojení potřeby. Z hlediska okolí může dojít ke stigmatizaci nositele deviantního chování a aplikaci sociálních sankcí, nebo dojde k normalizaci sociálně deviantního chování.

Pojem zavedl Herbert  Spencer, který hledal nomotetickou paralelu mezi sociální a biologickou patologií.

Zdroj: Štablová, R.,KRIMINOLOGIE, Studijní texty

Družstvo založené k širšímu sociálnímu prospěchu za  specifických  podmínek  a k danému  účelu.

Slovní spojení bylo poprvé použito  v 70. letech ve Francii  pro specifickou situaci určitých skupin obyvatel žijících na okraji společnosti, kteří byli odříznuti od pracovních příležitostí a záchranné sítě státní sociální pomoci. Rozlišujeme tři možné pohledy na sociální vyloučení:

1. redistribuční - zdůrazňuje sociální vlivy, které tuto situaci způsobují (existující nerovnost ve společnosti) a zaměřuje se na osoby žijící v chudobě.
2. etický - zdůrazňuje kriminální chování a morální úpadek celých sociálních skupin, které se ocitly v sociálním vyloučení.
3. integrační - sociální vyloučení je chápáno jako totožné s vyloučením z trhu práce.

Sociálně odpovědný podnikatel k poskytování asistovaného zaměstnávání zdravotně  a jinak  handicapovaným  osobám.

Souhrn vazeb a vztahů posilující pocity a projevy sounáležitosti a solidarity, které využívají pro naplňování svých záměrů osoby, organizace či komunity (pozn.: také  marginalizovaní). Snižuje obecně tlak na monetární a tržní řešení situací. Je považováno za významnou složku osobního či místního bohatství.

Vztah jedince a společnosti, kdy si jsou všichni rovni v právech a povinnostech.

Je článkem základní  sociální ekonomiky, založený na občanských iniciativách a jejich legitimním konsenzu o obecném prospěchu na  jedné  straně  a  na  druhé straně  se  musí  projevit inovativní ekonomické aktivity a nesení příslušných rizik  s jasnou právní zodpovědnost vůči státu a partnerům.

Koncept sociálního podniku a sociálního podnikání (social enterprise) je občanský ne-pro-profitní podnik,  kdy jeho záměr je v aktivním vztahu k veřejným politikám a programům, a může proto být spolufinancován z veřejných zdrojů a stává se tak nástrojem veřejných politik a zároveň zůstává zakořeněn ve třetím sektoru jako projev občanské iniciativy. Podnik  by  se měl samofinancovat v rámci svých  aktivit od  70 % vlastních nákladů z vlastních iniciativ včetně na trhu a rozdíl  do  100% by  měl  být pokryt dodatkovým kofinancováním ze strany  podporovatelů (stakeholders), kteří na sebe dobrovolně berou příslušná ekonomická rizika v rámci legitimace společného zájmu pro danou aktivitu a užitky z ní. Zkráceně řečeno: stakeholdeři se podílejí na  financování i na užitcích, také na majetku a rizicích svého podniku v rámci principu demokracie a samosprávnosti. Bývá  realizována bez ohledu na vlastní produkční aktivity, nejlépe při současném poskytování sociální služby.  Osoby a komunity jsou aktivně vtahovány do děje a vedeny k  zodpovědnosti prostřednictvím svého členství či specifické  spoluúčasti. (pole aktivit sociálních podniků x  směry vychýlení - mix povahy vazeb).  Vede k maximální zaměstnanosti a sociální soudržnosti při respektování variability zájmů a užitků občanů. “Podnik“ může mít dvě samostatné části, např. "sociálně terapeutickou dílnu" = dotovaná sociální službu pro klienty a "podnik" - např. provoz, který generuje zisk,  kde  pracují  klienti,  kteří  prošli sociální  terapií a ta může i přispívat na    sociálně terapeutickou dílnu sociálně terapeutickou dílnu (toto  je  jen  jeden  z možných  modelů).

Pracovní  doba a pracovní  činnosti jsou přizpůsobené potřebám zaměstnanců:
- možnost úpravy pracovní doby,
- možnost rehabilitace (spíše po pracovní době),
- více přestávek při náročných nebo jednotvárných pracovních činnostech,
- psychologické poradenství,
- zdravé a k zaměstnancům přátelské vybavení pracoviště,
- bezbariérové úpravy,
- zdravá strava,
- esteticky upravené okolí dílny,
- neformální zájem o problémy zaměstnanců.

Provoz sociálního podniku může být příjemcem dotací na podpůrnou činnost pro zaměstnance - provádění sociálně prospěšné činnosti za pomoci ekonomických nástrojů.

Work Integration Social Enterprise - určený pro sociální integraci osob a komunit prostřednictvím integrace do trhu práce.