» Slovníček

Soubor opatření, která zabraňují vzniku nesprávností a to jak neúmyslných tak úmyslných.

• zabránění podvodům ze strany zaměstnanců
• zvýšení konkrétní odpovědnosti
• politika a organizační procedury společnosti, které slouží k zajištění cílů organizace

Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit, a to z důvodů, že mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život. Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci mohou dědit. Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům. Nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. Prohlášení o vydědění lze učinit, změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť.

Nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění. Právo na povinný díl má i nepominutelný dědic, o němž bylo zůstaviteli známo, že je naživu, a přesto jej v závěti opominul. Dopustil-li se ten, kdo byl opominut, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na tento akt jako na vydědění učiněné mlčky a po právu. Dokáže-li nepominutelný dědic, že jeho opominutí pochází jen z toho, že zůstavitel při pořízení pro případ smrti o něm nevěděl, má takový dědic právo na povinný díl, jaký mu náleží podle zákona. Byl-li nepominutelný dědic zkrácen nebo opominut, přispějí dědici i odkazovníci k vyrovnání jeho práva poměrně.

Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb.

-lz-

Vykonavatel závěti dbá o řádné splnění poslední vůle zůstavitele s péčí řádného hospodáře. Má právo namítat nezpůsobilost dědice či odkazovníka. Jsou mu svěřena práva potřebná k splnění jeho úkolů, včetně práva před soudem hájit platnost. Povolán je veřejnou listinou.

Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb.

-lz-

Výměnek si vlastník nemovité věci vymiňuje smlouvou o výměnku v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Není-li stanoveno nebo ujednáno jinak, rozhoduje pro obsah práv výměnkáře místní zvyklost.
Smlouva o výměnku pojednává zejména o služebnosti bytu nebo o důchodu vlastníka nemovité věci v souvislosti s převodem samotné nemovitosti.

Je-li výměnek zřízen jako reálné břemeno, učiní nabyvatel nemovité věci vše, co je z jeho strany zapotřebí, aby výměnek mohl být zapsán do veřejného seznamu. Nezřekne-li se výměnkář zápisu, lze do veřejného seznamu zapsat vlastnické právo nabyvatele jen současně se zápisem výměnku. Vlastník nemovité věci může pro sebe zapsat budoucí výměnek do veřejného seznamu ještě před převedením nemovité věci.

I když to při zřízení výměnku nebylo ujednáno, přispěje osoba zavázaná k výměnku pomocnými úkony výměnkáři, který to nezbytně potřebuje v nemoci, při úrazu nebo v podobné nouzi. Této povinnosti se zprostí, zprostředkuje-li umístění výměnkáře ve zdravotnickém nebo podobném zařízení. Nezavazuje-li osobu zavázanou z výměnku k placení nákladů pobytu v zařízení zvláštní právní důvod, nese je výměnkář ze svého.

Změní-li se poměry tou měrou, že na osobě zavázané k výměnku nelze spravedlivě požadovat, aby setrvala při naturálním plnění, a nedohodnou-li se strany, může soud na návrh osoby zavázané k výměnku rozhodnout, že se naturální výměnek zcela nebo zčásti nahradí peněžitým důchodem; soud také může uložit osobě zavázané k výměnku, aby složila ve prospěch výměnkáře u provozovatele vhodného zaopatřovacího zařízení zaopatřovací jistinu ve stanovené výši.
Při zkáze stavby (demolice nemovitosti, živelná pohroma), v níž bylo výměnkáři vyhrazeno obydlí, opatří osoba zavázaná z výměnku výměnkáři na vlastní náklad vhodné náhradní bydlení. Výměnek vyhrazený manželům se nezkracuje smrtí jednoho z nich. Výměnek nelze postoupit; postoupit lze jen právo na splatné dávky, avšak ne na ty, jejichž rozsah je určen podle osobních potřeb výměnkáře. Právo na výměnek nepřechází na výměnkářovy dědice. Byla-li smlouva o převodu nemovité věci uzavřena v souvislosti se zřízením výměnku, nelze od ní odstoupit pro neplnění povinnosti osobou zavázanou k výměnku.

Zdroj: Občanský zákon, §2707 - §2715

Zpracovala: Lenka Žáčková

Termín použil ve své zprávě z roku 1942 W. H. Beverige k označení minimálního sociálního zabezpečení. Alternativní označení anglického termínu welfare state (sociální stát) je např. stát blahobytu či stát veřejných sociálních služeb, méně často stát sociálního zabezpečení, stát sociálních práv, avšak žádný z uvedených termínů se plošně neujal. Žádný z nich se ale všeobecně neujal. Ojediněle se objevují i termíny či sociální kapitalismus.

-lz-

Provádí  se na  základě  prohlášení,  ve  kterém  jsou  shrnuty  závěry  provedených  kontrol v předchozích  letech. Prohlášení  musí  obsahovat posudek  platnosti  žádosti  o  platbu  konečného  zůstatku a  zákonnost a  a  řádnost  transakcí zahrnutých  do  závěrečného prohlášení o výdajích.

Světová banka má sídlo ve Washingtonu. Působí jako mezivládní bankovní organizace. Hlavním úkolem je poskytování dlouhodobých investičních úvěrů pro zabezpečení rozvoje a strukturální přestavby ekonomiky jednotlivých  členských států.

Světová zdravotnická organizace založena v roce 1958 v New Yorku a v současné době má sídlo v Ženevě. Je začleněna do systému  Organizace spojených   a   sdružuje 150 členských  organizací. Hlavním úkolem je zajištění a zkvalitnění zdraví lidstva.

Young Professional Peaceful Intelligent Ecological – YUPPIE (podle Oxfordského slovníku, od 80. let minulého století). Je to člen socio-ekonomické skupiny zahrnující mladé lidi zaměřené na profesi a kariéru, kteří pracují ve městech. YUPPIE se považuje za moderní fenomén, zahrnuje totiž lidi, kteří myslí ekologicky, jsou pacifisté, dobře vydělávají, užívají si kulturního života a mají blízko k liberálnímu myšlení.

Může  být obec či  kraj a volbami pověření zastupitelé.  Zadavatel je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území - nese hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Zadavatelé služby platí, zřizují, zadávají, organizují a dělají na ně výběrová řízení. Mají legitimní moc vzešlou z demokratických voleb. Rozhodováním o návrzích vzešlých z procesu KPSS, dávají komplexně  procesu KPSS politickou legitimitu. Cílem zadavatelů je nakoupit občanům potřebné služby co nejkvalitnější a co nejlevněji. Levně  nakoupí pokud dobře znají standardy kvality sociálních služeb, zdroje svého regionu, sociodemografickou studii, statistiky, atd. Nejdůležitější úkol zadavatelů je zadávat „politickou zakázku“ - aktivně vytvářet a podporovat příznivou atmosféru k realizaci komunitního plánování. Zadavatel   by měl najmout  a  zmocnit externího  poradce agenturu), který  bude více finanční manažer, než-li zřizovatel sociálních služeb. 

Odpovědnost  zadavatele je  možné   rozčlenit  následovně:

• vytváří příležitosti pro dlouhodobé  zapojování a spolupráci občanů
• je aktivní v rozšiřování  řady metod řízení a plánování sociálních služeb  a jejich  koordinace s ostatními veřejnými službami
• podporuje spoluúčast  občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách
• zveřejňuje  od prvopočátku srozumitelnou a dostupnou formou všechny podstatné  informace o procesu i výsledcích KP
• respektuje při  svém rozhodování o sociálních službách cíle a priority  stanovené v komunitním  plánu
• stanoví jasná pravidla financování  sociálních služeb, které odpovídají  prioritám  komunitního  plánu.

Vymezuje povinnosti při uzavírání a vyhlašování veřejných zakázek. Veřejná zakázka je smlouva  o  dílo, která je hrazena státem a vyhlašuje se v předem stanoveném časovém předstihu. Určuje předmět  zakázky a funkčnost zakázky.

Podstata  zákona je pomoc  státu v  rámci sociální  pomoci financovaná ze  státního  rozpočtu (zák.č.108/2006 Sb.).

 Platby  příjemcům  na  začátku  realizace projektu,  což  má  vyvolat zvýšení schopnosti  žadatelů  z  neziskového  sektoru spolufinancovat  své  projekty.

Poskytují peněžní prostředky za zastavěné nemovité předměty jakéhokoli druhu, např. elektroniku, technické prostředky, cenné papíry, obrazy apod.,  které v případě neprovedení úhrady ve stanoveném termínu se stávají majetkem zastavárny pro jejich další využití.

Závdavek (latinsky arrha) byl převzat ze zahraničních právních úprav.  Je sjednáván společně se smlouvou, není-li tomu tak, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Institut závdavku upravuje občanský zákoník a jeho hlavní funkce jsou:

1. Důkazní
2. Zajišťovací
3. Sankční

Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník dluh splnil. Není-li splnění dluhu již možné, slouží k tomu, aby povinný nahradil škodu.

Dala-li strana závdavek a bylo-li zároveň ujednáno právo odstoupit od smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení; odstoupí-li strana, která závdavek přijala, vydá druhé dvojnásobně tolik. Větší význam má u smluv uzavřených ústně. Závdavek není totéž, co je záloha.

Zdroj: Občanský zákoník, §1808 a §1809

Zpracovala: Lenka Žáčková

Soud učiní bez odkladu opatření zajišťující pozůstalost (závěru), jestliže některý z dědiců není svéprávný, některý z dědiců je neznámého pobytu, je obava, že je pozůstalost předlužena, věřitel navrhl odloučení pozůstalosti, nebo je-li tu jiný důležitý důvod pro zvláštní opatrnost. Je-li jen některý dědic nesvéprávný, nepřítomný nebo neznámý, lze se spokojit se závěrou takové části pozůstalosti, která stačí k uspokojení jeho dědického práva. Závěry není třeba, je-li v pozůstalosti nemovitá věc poskytující dostatečnou jistotu.

Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb.

-lz-

Závěť je jednostranný právní úkon fyzické osoby tzv. mortis causa, tedy pro případ smrti. Sám zůstavitele o své vůli ustanovuje budoucí dědice, na které přejdou jeho smrtí jeho práva a závazky. Pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek. Dříve také poslední vůle, testament či kšaft.

Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb.

-lz-

Zóna zahraničního obchodu.

Je  spíše  pomocným  termínem  pro  osoby, které  jsou  pověřené dílčím  zpracovatelským  úkolem (např. zpracovatel analýz).

Instituce zodpovědná Řídícímu orgánu, který jí delegoval určité  činnosti vůči konečným příjemcům.