» Tiskové zprávy

Biohovězí se v kuchyních českých domácností a restaurací objeví zřídkakdy, přestože ekologický hovězí dobytek se na našich loukách pase poměrně často (více než polovina z 200 tisíc masných krav v ČR je chována ekologicky). Mladá zvířata dnes však končí v podobě zástavu převážně v zahraničí a trh s biohovězím zcela kopíruje situaci konvenčních chovatelů. Pro zemědělce je to nejvýhodnější způsob odbytu i reakce na obecný nezájem Čechů o hovězí maso.

V České republice je dnes chováno 1 416 tis. kusů skotu. Po letech poklesu (jen pro představu v roce 1990 bylo v ČR chováno přes 3 506 tis. kusů skotu) dochází k mírnému nárůstu početních stavů skotu. Jedná se zejména o masná plemena, resp. krávy bez tržní produkce mléka (KBTPM), jež jsou jedinou kategorií skotu, jejíž početní stavy se dlouhodobě zvyšují, mimo jiné v důsledku podpory tohoto způsobu chovu. K dubnu 2016 se krav BTPM chovalo již přes 200 tis. kusů a od roku 2004 jejich počet vzrostl o více než 55 %. Počet dojnic naopak ve stejném období o 15 % poklesl (graf 1).

Graf 1: Vývoj počtu skotu, dojnic a krav BTPM a porážek skotu (2004-2016), úvodní obr., zdroj: ČSÚ

S ohledem na potřebu údržby trvalých travních porostů (TTP) v přirozeném a kulturním stavu, zejména v přírodně znevýhodněných oblastech (LFA ), narůstá význam skotu a jeho pastvy. Dle zásad společné zemědělské politiky a ochrany životního prostředí by se měl navíc podíl TTP v ČR postupně zvyšovat především v regionech se ztíženými podmínkami pro hospodaření, v pásmech ochrany vod a speciálních přírodních biotopů. Dosažení ekologického a ekonomického využívání TTP stávajícími stavy skotu a dalších přežvýkavců je však obtížné (jejich počty jsou nedostatečné).

Spotřeba hovězího masa

Spotřeba hovězího masa včetně telecího za rok 2015 činila 7,8 kg na osobu a rok, což je údaj  oproti vykázané průměrné spotřebě v EU-28 výrazně nižší (15 kg) stejně jak  oproti  spotřebě ve většině členských zemí. Tradičně nejvyšší roční spotřebu hovězího masa přes 20 kg na osobu vykazovalo Dánsko, Francie, Švédsko a Irsko; spotřeba v Itálii a Slovinsku se této hodnotě blíží).

Z historických údajů je patrné, že roční spotřeba hovězího masa vč. telecího na obyvatele v ČR z původních 15 kg v roce 1948 rostla až do roku 1987, kdy dosáhla svého historického maxima 31,2 kg. Od roku 1987 jeho spotřeba klesá (viz graf 2).

Razantní změnou prošla i celková konzumace masa. Spotřeba masa na osobu a rok se od roku 1948 více než zdvojnásobila (z 33 kg na současných 75 kg). Podíl hovězího masa však klesl z 45% na 10% podíl. Ještě před 30 lety byla třetina spotřebovaného masa hovězí. Naopak od té doby trojnásobně vzrostla spotřeba vepřového a více než 14 krát spotřeba drůbežího.

Produkce a uplatnění hovězího masa

Produkce hovězího masa (neboli produkce jatečných zvířat) se v posledních letech pohybuje okolo 170 tis. tun živé hmotnosti a objem mírně narůstá v souladu s růstem početních stavů skotu od roku 2014.

Poptávka po hovězím mase na domácím trhu má naopak klesající tendenci, což je příčinou snížení porážek jatečného skotu v ČR (z 336 tis. kusů v r. 2004 na 250 tis. kusů v r. 2016) a tím snížení celkové výroby hovězího masa. V roce 2015 vyrobil masný zpracovatelský průmysl 68 tis. tun hovězího a telecího masa v jatečné hmotnosti, což představuje téměř 40% pokles výroby oproti 108 tis. tunám v r. 2004. Celková domácí spotřeba hovězího masa vč. telecího je odhadována za rok 2015 ve výši zhruba 121 tis. tun živé hmotnosti, což představuje více než 140% míru soběstačnosti (přičemž ale spotřeba hovězího u nás dosahuje zhruba poloviny evropského průměru).

Výroba určená pro vnitřní trh je dlouhodobě zajišťována převážně jedinci dojených a kombinovaných plemen, event. jejich kříženci. Ačkoli se stavy specializovaných masných plemen skotu u nás dlouhodobě zvyšují, jejich podíl na tuzemské výrobě hovězího masa výrazně neroste, neboť většina těchto zvířat je úspěšně exportována především do ostatních evropských zemí za účelem dalšího chovu, výkrmu nebo porážky.

V roce 2015 bylo do zahraničí celkem vyvezeno zhruba 95 tis. tun hovězího masa v živé hmotnosti v hodnotě 6,7 mld. Kč. Objem vývozu vzrostl za sledovaných 15 let téměř 8 krát (z 12 tis. tun v roce 2000). Zhruba 85 % tvoří export živých zvířat (nárůst ze 40 tis. kusů v r. 2000 na 261 tis. kusů v r. 2015), převládají zvířata samčího pohlaví ve věku do 1 roku. Nejvýznamnějšími vývozními partnery byly v roce 2015 Rakousko (24 % vyvezeného skotu), Turecko (17 %), Belgie (10 %) a Německo (9 %).

Zrychluje se také tempo dovozu. Od roku 2000 do roku 2015 vzrostl objem dovezeného masa téměř čtyřnásobně (z 12 tis. na 46 tis. tun živé hmotnosti) a rapidně roste podíl dovozu na domácí spotřebě - z 6 % na 40 % v roce 2015. (graf 3). Hodnota dovozu přesáhla 3 mld. Kč a většinu objemu tvoří dovoz čerstvého a chlazeného hovězího masa, nejčastěji z Polska (30 %), Nizozemí (18 %), Rakouska (16 %) a Německa (10 %).

Vysoké a rostoucí exporty živého skotu a dovozy hovězího masa nelze z celospolečenského hlediska hodnotit pozitivně. Jedná se o vývoz kvalitní suroviny, která by měla být zpracována a jako cenná potravina využita především doma, příp. exportována jako kvalitní maso.

Jak se daří produkci hovězího z českých ekofarem?

Dle posledních údajů (ÚZEI) bylo na ekofarmách ke konci roku 2015 chováno téměř 238 tis. kusů skotu (z toho 7 370 kusů dojnic), přes 102 tis. kusů ovcí, téměř 10 tis. kusů koz, přes 7 tis. kusů koní a necelé 2 tis. kusů prasat. Při srovnání rozsahu ekochovů k celkovým stavům hospodářských zvířat v ČR je dnes ekologicky chováno 17 % skotu (2% podíl mají dojnice), 44 % ovcí, 36 % koz a 21 % koní. Podíl ekologicky chované drůbeže či prasat zůstává zanedbatelný (okolo 0,2 %).

Vývoj počtu zvířat v EZ má jednoznačně stoupající tendenci (viz graf 4). Od roku 2001 vzrostly nejvíce stavy drůbeže a následně stavy koz a ovcí (5 krát), jednoznačně však dominuje chov masného skotu. Od roku 2001 se počet ekologicky chovaného skotu zvýšil trojnásobně (ze 79 tis. na 238 tis. kusů), z toho počet krav BTPM vzrostl téměř sedminásobně (z necelých 16 tis. na více než 100 tis. kusů) a tvoří dnes více než polovinu všech KBTPM v ČR.

S růstem počtu skotu v EZ stoupá i produkce biohovězího

Dle posledních zveřejněných údajů (ÚZEI) bylo na českých ekofarmách v roce 2014 vyprodukováno celkem 10 645 tun masa v jatečné hmotnosti. Přes 90 % tvoří maso hovězí (9 760 tun), následuje 598 tun skopového masa, 140 tun vepřového masa, 121 tun drůbežího masa a 23 tun kozího masa.

Uvedený objem produkce hovězího biomasa zahrnuje dle informací ÚZEI také prodej živých zvířat (43 542 kusů zástavu v roce 2014). Produkce hovězího biomasa z jatečných zvířat činila 5,8 tis. tun v jatečné hmotnosti a zbylých 3,9 tis. tun představovalo maso prodaného zástavu přepočtené na jatečnou hmotnost.

Od roku 2001 se produkce čistě hovězího masa z ekofarem zvýšila více jak dvojnásobně (z 2,7 tis. na 5,8 tis. tun v r. 2014) a představuje 6% podíl na celkové produkci hovězího masa v ČR.

Každoročně stoupá také počet ekofarem věnujících se chovu skotu, resp. KBTPM z 826 ekofarem v roce 2009 na 2 124 ekofarem v roce 2015.

Uplatnění biohovězího na trhu

Český trh s biohovězím významně kopíruje vývoj v konvenci. I zde zatím stabilizuje ekonomiku ekofarem vývoz „kvalitní suroviny“, tj. zástavových telat určených k dalšímu výkrmu nebo na chov.

Z celkové produkce biohovězího masa (dle dat ÚZEI) je na českém trhu uplatněno zhruba 80 %, bohužel většinou v rámci konvenčního zpracování. Pětina masa je vyvážena do zahraničí. Prodej zástavu je realizován z 60 % na domácím trhu, 40 % míří přímo za hranice, přičemž export každoročně mírně narůstá. Téměř všechen zástav je prodáván bez certifikátu (90 % zvířat) a to bez ohledu, zda jde o prodej v ČR nebo do zahraničí.

Vývoz hovězího masa a zejména zástavu z ekofarem bude však pravděpodobně mnohem vyšší, než ukazují data ÚZEI. Prodej probíhá nejčastěji přes tuzemského zprostředkovatele, což může být při sběru dat vnímáno jako prodej na tuzemském trhu a data mohou být tímto zkreslena.

S ohledem na malou poptávku po hovězím masu obecně, o to více po biomasu, není v ČR rozvinutý sektor zpracování a obchodu a vázne odbyt z ekofarem. Zmiňován je nedostatečný počet jatek registrovaných pro bioprodukci a jejich nerovnoměrné rozmístění v rámci ČR. Dle údajů MZe bylo v roce 2015 registrováno pro bioprodukci 36 jatek (17% podíl na 207 schválených jatkách v ČR), nicméně otázkou je, kolik z nich je aktivních a výrobu skutečně provozuje. Nejvyšší zastoupení najdeme v krajích Pardubickém, Plzeňském, Karlovarském a Moravskoslezském. Naopak minimální možnost porážky v bio kvalitě je v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Libereckém, Ústeckém a Královéhradeckém. Registrováno bylo také 32 faremních zpracovatelů masa s vlastní bourárnou, kteří naopak s odbytem biomasa nemají problém a trh si vybudovalli.

Pro dlouhodobé udržení stávajících stavů skotu v ČR a další, z pohledu údržby TTP, potřebné rozšiřování chovů krav BTPM je nezbytná ekonomická rentabilita jejich chovu (celkově v ČR i v systému EZ). U chovu krav BTPM není zpeněžováno mléko a jediným tržním produktem je odchované tele, a proto obzvláště zde mají dotace nezastupitelnou úlohu pro dosažení zisku. Bez dotací je chov KBTPM (nejen v ČR, ale i ostatních členských zemích) ztrátový a podpora tohoto způsobu hospodaření je zatím nezbytnou podmínkou jeho zachování.

Bio chovy skotu v EU

Dle údajů Eurostatu bylo ke konci roku 2015 v EU chováno celkem 89,1 mil. kusů skotu, z toho 23,6 mil. kusů dojnic a 12,3 mil. kusů krav BTPM. Největší chovy KBTPM najdeme ve Francii (4,2 mil. ks), Španělsku (1,9 mil. ks), Velké Británii (1,6 mil. ks) a Irsku (1,1 mil. ks), zabírají společně přes 70 % jejich celkového stavu v EU.

Nejvíce skotu v EZ je chováno v Německu (654 tis. ks) a Francii (541 tis. ks). Nejvyšší podíl bio skotu (20 %) má Švédsko. Česká republika se 17% podílem drží 4. pozici. Ačkoliv nejsou dostupná data o chovu KBTPM v EZ u všech členských zemí, lze konstatovat, že ČR s nadpolovičním podílem KBTPM v EZ patří mezi lídry v chovu masného skotu v EU a řadí se i do první pětky v počtu KBTPM zařazených v EZ (přes 100 tis. ks).

Graf 6: Chov skotu, dojnic a KBTPM v EZ a podíl na celkovém počtu skotu v zemi (2015)

Zpracovala Andrea Hrabalová pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

Publikováno v časopise Agrobáze říjen 2016